Praha - Český hydrometeorolgický ústav slaví 60 let od svého vzniku. Za tu dobu prošel ohromným vývojem. Zatímco dřív používali meteorologové k odhadu počasí základní kancelářské potřeby jako tužku a papír, dnes se neobejdou bez počítačů a numerických modelů.
Kdyby se na dnešním meteorologickém pracovišti objevil meteorolog před šedesáti lety, zřejmě by nevěřil svým očím. „Měli jsme k dispozici synoptické mapy přízemní hladiny a výškových hladin. Ty jsme měli po šesti hodinách, eventuálně výškové mapy po dvanácti hodinách. Porovnávali jsme, jak se cirkulace atmosféry, která je na nich vidět, postupně vyvíjí,“ vzpomíná meteorolog Jan Pavlík.
Jednodenní předpovědi vycházely podobně jako dnes
Vědecké možnosti tehdejší doby ani neumožňovaly předpovídat na více jak tři dny dopředu. V průměru přitom předpovědi vycházely prý dobře. „Zvláště ty jednodenní nebyly o tolik horší než dnešní,“ domnívá se Pavlík. Proudění v atmosféře je navíc podle něj jev natolik komplikovaný, že by další rozvoj počítačové techniky nemohl předpovědi příliš zpřesnit.
I tak je zřejmé, že pokrok v zahraničí v tomto směru za minulého režimu pokračoval rychleji než v Československu. A právě tehdy se meteorologům nepracovalo příliš snadno. „Nesměli jsme informovat o znečištění ovzduší, a když došlo k Černobylu, tak samozřejmě ani ne o tom. Většina se snažila to nedodržovat, i když to bylo do jisté míry riskantní,“ dodal Pavlík.
Dnes mají meteorologové k dispozici výkonné superpočítače a díky nejmodernějším přístrojům se možnosti předpovědí rapidně rozšířily. „Nedá se říct, že by ta práce byla snazší či jinak zjednodušená. Zatímco dříve meteorolog vycházel z papírových podkladů, které si sám připravil, dnes mu to připraví počítač, nicméně těch materiálů je podstatně více,“ podotkl mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.
