Znojemský hrad představí vzácné Venuše

Znojmo - Znojemští archeologové připravili pod názvem Život a smrt v mladší době kamenné rozsáhlou výstavu uměleckých a užitkových děl moravských pravěkých kultur. K vidění budou především vzácné neolitické plastiky kyprých ženských postav, známé Venuše, včetně nedávno objevené Hedviky. Výstava začíná 25. července a je součástí vědecké archeologické konference.

Na znojemském hradě se představí sto padesát archeologických exponátů. Vystaveny budou i dvě světově proslulé Venuše z Hlubokých Mašůvek ze sbírek Moravského zemského muzea. To se také na výstavě spolu se znojemským muzeem a znojemským Ústavem archeologické a památkové péče podílí. Celou expozici doprovází třísetstránkový katalog.

Hlavním lákadlem výstavy bude jak pro odborníky, tak pro návštěvníky socha Hedvika. Tu Zdeněk Čižmář z Ústavu archeologické památkové péče Znojmo našel před necelým rokem a jeho objev vzbudil senzaci. „Nález měl velmi dobrou mediální odezvu, vyvolal velký zájem veřejnosti. Ozvalo se také mnoho sponzorů, kteří se zajímali, kdy a jak bude Hedvika vystavena. Koncem roku už bylo zřejmé, že se můžeme pustit do větší výstavy,“ řekl Čižmář Znojemskému deníku.

Torzo ženské postavy je staré více než šest a půl tisíce let. Originál měřila si 60 centimetrů a zřejmě sloužil jako modla nebo symbol plodnosti. Plastika je zajímavá právě svojí velikostí. Archeologové při pátrání po dalších částech Hedviky nalezli část menší sochy z přibližně stejného období. „Původně jsme si mysleli, že to je chodidlo, to, které nám chybí, potom jsme zjistili, že jednak objekt, ve kterém to bylo nalezeno, je o něco mladší,“ řekl Čižmář.

Podle ředitele brněnského Moravského zemského muzea se od výstavy dá očekávat úspěch, protože u návštěvníků lze pozorovat vzrůstající zájem o rané dějiny člověka. Součástí výstavy je i bilance studia moravského pravěku, archeologové si tím připomínají sto dvacet let od začátků znojemské archeologie, kdy bylo v tamních Nových sadech odhaleno rozsáhlé naleziště pravěké malované keramiky.

Výstava bude k vidění do konce října, má se stát součástí širokého projektu První zemědělci, který bude jedním z oficiálních kulturních lákadel během českého předsednictví Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...