Brno – Amnestie pro ústeckého soudce Jiřího Berku může připravit firmy, které skupina kolem soudce poslala do podvodných konkurzů, o odškodnění. Týká se to i brněnské strojírenské společnosti ZKL, která škodu vyčíslila na 387 milionů korun. Vrchní státní zastupitelství v Praze už proti omilostnění aktérů z této kauzy podalo stížnost.
V roce 2002 se pobočka ZKL v Klášterci nad Ohří stala obětí podvodného konkurzu skupiny kolem soudce Jiřího Berky a konkurzního správce Daniela Thonata. „Pan Thonat demonstroval svoji sílu tak, že má velký vliv na soudce Berku. Prezentoval se tak, že ať uděláme cokoliv, tak oni to mají tak pod kontrolou, že my svoje práva neprosadíme,“ zavzpomínal na období před více než deseti lety generální ředitel ZKL Jiří Prášil.
O práci kvůli konkurzu přišly stovky lidí, došlo k utlumení výroby a rozprodání majetku. Koncernu, který se zabývá vývojem a výrobou ložisek, se podařilo provoz v Klášterci nad Ohří získat zpátky až v roce 2012. Byl v dezolátním stavu - chyběly stroje a materiály za 200 milionů. „Tu škodu, kterou požadujeme, jsme vyčíslili už v roce 2010 na 387 milionů korun,“ uvedl Prášil. Do škody firma započítala také ušlý zisk za léta v konkurzu. Vedení firmy doufalo, že alespoň část dostane zaplacenou ze zabaveného majetku členů tzv. Berkova gangu.
Jenže omilostnění soudce Berky prezidentskou amnestií kvůli tomu, že řešení jeho kauzy trvalo déle než osm let, teď zkomplikovalo šance firmy na získání odškodnění. Už v pátek proto ZKL podala podnět k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, jež podalo na udělení amnestie v tomto případě stížnost. „V případě kauzy pana Berky je několik argumentačních rovin. Za tu podstatnou považuji to, že v této kauze je hranice trestu, který bylo možné uložit obžalovaným osobám, vyšší než deset let. Amnestie by se tak na případ vůbec neměla vztahovat,“ vysvětlila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Generální ředitel ZKL Jiří Prášil
„Skupina soudce Berky byla obžalována pro zločinné spolčení, které spadá do trestní sazby 13 let. Amnestie se vztahuje na skutky, které spadají do sazby do deseti let, tudíž se domníváme, že z tohoto důvodu by měli být tito lidé z amnestie vyloučeni.“
ZKL teď chce počkat, jak se situace bude dál vyvíjet. „Uvidíme, jaké stanovisko zaujme Ústavní soud k připravované ústavní stížnosti senátorů proti amnestii a jaké stanovisko zaujme vláda. Zda nepřistoupí k tomu, že by sama odškodnila poškozené v amnestovaných kauzách,“ doplňuje Prášil.
Konkurz nás poškodil před zákazníky, říká vedení firmy
„Po prohlášení konkurzu to podnik dostalo do velice složité situace. Byly omezovány dodávky zboží a komponentů, které slouží pro výrobu v Brně a Hanušovicích,“ uvedl Prášil. Firma také musela omezit práce na nových prototypech ložisek určených pro nové vozy Škoda. „Škoda Auto a koncern Volkswagen logicky nebude spolupracovat s firmou, která je v konkurzu,“ dodal generální ředitel. I dalším zákazníkům musela firma vysvětlovat, že do konkurzu se nedostala vlastní vinou, ale za přičinění kriminální skupiny.
Kauza Berka
Případ konkurzního soudce Berky patří k nejobsáhlejším v českém soudnictví, spis čítá víc než 170 tisíc stran. Skupina kolem něj měla nejdřív skoupit pohledávky podniků na hranici bankrotu, firmy poslat do konkurzu a majetek pod cenou rozprodat. Deseti firmám tak měli způsobit škodu 264 milionů korun. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod jeho skutečnou cenou.
Krajský soud v případu uložil tresty vězení v rozmezí 6,5–9 let, sedm z devíti obžalovaných se ale odvolalo. Olomoucký vrchní soud loni v květnu rozsudek zrušil a případ vrátil zpět krajskému soudu. Devítileté tresty dostali Berka, konkurzní správce Daniel Thonat a bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec. Žalobkyně přitom pro Berku navrhla nejpřísnější trest – 12 let vězení.
