Tali-Ihantala (Finsko) - Pětašedesát let zpět do historie se v oblasti Tali-Ihantala rozhořel válečný konflikt mezi Stalinovou Rudou armádou a třikrát početně slabšími finskými vojenskými jednotkami pod velením generála Taavetti Laatikainena a maršála Mannerheima. Finští vojáci dokázali v 15 dní trvající válce v oblasti Karelské šíje definitivně odrazit Stalinovo úsilí o obsazení jejich země. Historička z Univerzity Karlovy Barbora Skálová ve Studiu ČT24 zdůvodnila úspěch finské armády nehostinným skalnatým a bahnitým terénem, který komplikoval postup rudoarmějců a nahrával přivyklým Finům, kteří spolu se zásobami moderních německých zbraní oplývali v danou chvíli enormním odhodláním a houževnatostí.
„Proslulá finská statečnost a houževnatost ve spojení s německými zbraněmi měla podle mého názoru zásadní vliv na vítězství v této válce,“ zhodnotila konflikt historička. Podle jejích slov měly finské jednotky i vlastní, především dělostřeleckou moderní výzbroj, stejně jako kvalitní velení zkušených stratégů. Tyto kvality pak vyrovnaly jejich kvantitativní hendikep - na finské straně bojovalo okolo 50 tisíc vojáků oproti 150 tisícům Rusů.
V době, kdy se západní mocnosti dohodly se Stalinem na otevření druhé válečné fronty v Normandii, měl ruský diktátor za úkol zaútočit na Německo z východu. Přestože se dohoda z Teheránu Finska nijak netýkala, dokonce Winston Churchill a Theodor Roosevelt se přimlouvali, aby Stalin při svém tažení uzavřel s Finskem separátní mír, Stalin nedokázal odolat možnosti obsadit zemi, kterou považoval za spojence nacistického Německa.
Bitva v oblasti Tali-Ihantala je považována za největší a nejkrvavější bitvu v historii severských zemí.
