Lednice – Přestože rybníky v zámeckém parku v Lednici už mnoho let potřebují odbahnit, jejich správcům se nedaří sehnat peníze. I přesto, že slevili z původních velkolepých plánů za sedmdesát milionů na „pouhých“ pětadvacet milionů korun. Kvůli bahnu přitom rok co rok postupně mizí ostrůvky a stromy v okolí. Zanesená voda navíc ohrožuje vzácné ptačí druhy a nahrává výskytu škodlivých organismů.
Projekt na odbahnění rybníků leží na stole památkářů více než deset let. „Hlavním problémem je místo, kam uložit vytěžené bahno z rybníků. Za toto úložiště je potřeba zaplatit miliony, které ale nemáme. Není totiž možné na ně žádat dotace,“ objasnila kastelánka zámku v Lednici Ivana Holásková.
Pokud se situace nezlepší, může špinavá voda ohrozit vzácné ptačí druhy, které potřebují ke svému životu čistou vodu. Nejčernější scénáře popisují zánik parku v jeho stávající podobě. „Pokud dojde k zanesení některých částí rybníka do té míry, že by se tam uchytily mokřadní rostliny nebo vyšší dřeviny, došlo by k zarůstání průhledů a kompozice, která je v našem parku důležitá,“ popsal problémy správce lednického parku Oto Bernad.
Za Lichtenštejnů byl rybník pečlivě obhospodařován. Měli na to prostředky a taky poměrně velké množství lidí. V parku bylo zaměstnáno mimo sezónu 60 zahradníků, v sezóně pak další lidé na výpomoc. Starali se o to, aby rybník nezarůstal rákosem, aby opevnění břehů, které je viditelné ještě dnes, bylo pečlivě obnovováno.
Kapr a vítr, dva úhlavní nepřátelé lednických rybníků
Zásadní důvody, proč jsou rybníky plné bahna, vidí správce dva. Za ten první nesou odpovědnost rybáři, kteří nasadili do rybníků kapry. „Bohužel to bylo velké množství ryb na tak malý rybník. Kapři poškozovali břehy, protože je rozrývali,“ přiblížil problém správce Bernad.
K vymílání břehů přitom podle Bernada přispívají i klimatické podmínky. Dříve území chránil val, jehož zbytky je možné ještě dneska zahlédnout. Ten tu ale dnes není a vítr má snadnější přístup k vodní hladině. „Vytváří na ní vlny a ty dělají to stejné jako kapři, podemílají břeh,“ vysvětlil správce. Vymílané břehy neudrží ani okolní stromy, a když je vyvrátí, i ony vezmou s sebou další část břehu. „V některém místě se tak břeh oproti původní úrovni posunul až o deset metrů,“ dodal Bernard.
Kastelánka Ivana Holásková o zámeckých rybnících
„Zámecké rybníky jsou vytvořeny uměle. Původně v 17. století se na místě dnešního parku rozkládala francouzská zahrada, která sahala od zámku až k minaretu. Byla tvořena stříhanými keři, barevnými záhony, kašnami. Na začátku 19. století přišla do módy podoba romantických parků, ani Liechtensteinové nebyli výjimkou. Francouzská zahrada byla zrušena a na jejím místě byl vytvořen přírodní anglický park. Na řece Dyji potom byly vyhloubeny rybníky, z přebytku hlíny byly navršeny ostrovy a vznikla tato poslední úprava.“
