Vrtulníky se loučí s Přerovem, základna se stěhuje na Vysočinu

Přerov – Dopravní vrtulníky Mi-171Š opustily přerovskou vrtulníkovou základnu a přestěhovaly se k letectvu u Náměště nad Oslavou. Jedná se o výsledek slučování obou základen vzdušných sil, které bude dokončeno 1. prosince přesunem vojáků a vojenského materiálu. Vojáci se s Přerovem rozloučili slavnostním přeletem vrtulníkové letky. Radnice s odchodem armády nesouhlasí, letiště chce uchovat v provozu.

Po odletu vrtulníků čeká základnu postupné stěhování. Podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové bude letecký provoz na základně v Přerově ukončen k 1. říjnu 2013. „Následně bude pokračovat stěhování potřebného materiálu jak k 22. základně letectva, tak k dalším útvarům a zařízením armády. Zároveň bude pokračovat i postupné předávání prostorů základny Leteckým opravnám Malešice,“ řekla Růžičková. Doplnila, že základna v současné podobě bude zrušena 31. prosince.

Postupně odcházejí i lidé. Podle Růžičkové pracuje na letecké základně 570 vojáků a 119 občanských zaměstnanců, téměř dvě třetiny vojáků z Přerova už nalezly uplatnění, a to jak u nové vrtulníkové základny, tak u jiných útvarů. „Jsou po celé republice, jsou v Praze, u pozemních sil či na jiných letištích,“ uvedl zastupující velitel základny Michal Kytlica s tím, že konečná čísla zatím armáda nemá.

Přerov z odchodu vojska radost nemá

Sloučení přerovské vrtulníkové letky s náměšťskou leteckou základnou znamená pro Přerov odchod 700 zaměstnanců. Většina skončí u jiných útvarů, zbytek armádu opustí. „Ztráta armádních posil je nejen pro město, ale i pro celý region významná,“ podotknul náměstek přerovského primátora Michal Zácha. „Jsem přesvědčen o tom, že základna je nejlépe umístěná základna na Moravě, pokryje i Jeseníky,“ dodává s tím, že své uplatnění posádka jasně ukázala například při povodních v roce 1997, kdy pomáhala při evakuaci Troubek.

Poté, co armáda opustí základnu, využije jeden z hangárů podnik LOM Praha, který chce na letišti vedle opravárenské činnosti realizovat i letecký výcvik. O zachování areálu letiště má zájem i Přerov spolu s Olomouckým a Zlínským krajem. „Chtěli bychom provoz letiště udržet při životě. Pokud by došlo k úplnému vyklizení, sběrači kovů by udělali své a pak by se život na základnu jen těžko vracel. Uděláme vše pro to, aby život na základně byl a zůstal,“ dodal Zácha.

Vojenská letiště v ČR
Zdroj: ČT24

O zrušení přerovského letiště se uvažovalo delší dobu. Podle názoru velitelů má armáda leteckých základen nyní nadbytek. „Předpokládá se, že k 1. lednu 2014 bude vrtulníkové letectvo sjednoceno tím, že se přesune vrtulníková jednotka a posádka z letiště Přerov na letiště Náměšť, kde se to zkoncentruje,“ uvedl na konci loňského roku tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra.

Vojsko tak bude mít od příštího roku tři letecké základny. Kromě vrtulníkového vojska v Náměšti využije ještě základnu dopravního letectva v Praze-Kbelích a základnu stíhačů v Čáslavi. Armáda pro svoje potřeby používá i letiště v Pardubicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...