Praha - Kabinet Petra Nečase dnes schválil uvolnění dalších finančních prostředků na stavbu vodní nádrže Nové Heřminovy, která má být součástí protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy. Pokud budou v rozpočtu prostředky i v dalších letech, měla by proběhnout výstavba přehrady v letech 2016 až 2020. Náklady se vyšplhají na 7 a půl miliardy korun. Na dotčeném území vznikne také sedm malých vodních nádrží, například v Krnově, Jelení či Lichnově. Ty by podle materiálu měly být hotovy do roku 2015. Termín zahájení stavby přehrady má podle Povodí Opavy záležet také na posuzování jejího vlivu na životní prostředí (EIA).
Vodní nádrž by měla být součástí protipovodňových opatření, která by mají zabránit takovým záplavám, jaké zde byly v roce 1997 a 2007. Podle Povodí Odry patří v tomto ohledu Krnovsko a Opavskou mezi nejhůře chráněné regiony. Záplavy zde ohrožují až 60 tisíc obyvatel. Výstavbu podporuje i Moravskoslezský kraj a město Krnov. Proti jsou ekologové a obyvatelé Nových Heřminov, kteří se nyní snaží vyjednat alespoň co nejlepší podmínky. Obec by tak například chtěla mít podíl z vodní elektrárny, která na přehradě vznikne.
„Rozhodně z toho nejásáme. Stát opět vyhodil do vzduchu velké množství peněz. Nikdo nebere ohled na to, co už tady roky křičíme do světa,“ reagoval starosta Nových Heřminov Radek Sijka. V rozhovoru pro ČT ale zdůraznil, že obec nikdy nebyla proti povodňovým opatřením na řece Opavě. Podle studie, kterou si nechala vypracovat, ale není stavba přehrady nutná: „Co zpochybňujeme, je nadstandardní řešení v podobě přehrady a zatopení obce.“ Vláda podle něj navíc slíbila, že občané, kterých se výstavba dotkne, budou mít možnost postavit si nové domy ve zbylé části obce. „Toto se ale ukázalo jako veliký problém, občané tuto možnost nedostali. Obec nemá peníze na to, aby financovala zasíťování pozemků a další věci,“ upozornil Sijka. Vykoupení občané tak podle něj z obce odcházejí.
O výstavbě nádrže se začalo uvažovat už ve 20. letech 20. století. Vodní dílo začalo být aktuální opět po roce 1997, kdy Moravu a Slezsko postihly katastrofální povodně. Definitivní nařízení k výstavbě dala vláda až v roce 2008. Postavit se nakonec má jen menší varianta, která by zatopila pouze část obce, konkrétně 54 domů.
Nová silnice povede tunelem
Některé pozemky se už vykupují, hrozí ale i spory o vyvlastnění. Vláda už dříve na tyto účely vyčlenila 200 milionů korun, částku rozdělila do let 2009 až 2012. „Dosud byl vypořádán majetek v celkové výši 150 milionů korun. Během letošního roku se bude čerpat zbylých 50 milionů,“ uvedl ministr Ivan Fuksa. Pro dokončení majetkoprávního vypořádání v letech 2012 až 2016 je zapotřebí dalších 280 milionů. Kvůli přehradě se musí postavit i nová silnice z Bruntálu na Krnov, která by měla vést tunelem. Její cena se odhaduje na čtyři miliardy korun. Teprve potom může začít samotná realizace všech protipovodňových opatření.
