Většina senátorů je pro záchranu kamzíka

Praha – Pod petici za zachování kamzíka horského v Hrubém Jeseníku se již podepsalo přes 25 000 lidí. Senátoři na dnešním jednání petici projednali, přičemž většina zákonodárců ji podpořila. Senátor Dryml ale prohlásil, že pro horní komoru parlamentu není důstojné takové téma projednávat. Zastánci kamzíků například požadují úpravu zákona, která by rozlišila nepůvodní a invazivní druh. Počet kamzíků chtějí zvýšit asi na 400 kusů.

Senátoři na dnešním jednání vzali dokument na vědomí a uvítali, že sněmovna již na základě stejné petice zřídila k tématu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí pracovní skupinu. Zastánci kamzíků například požadují úpravu zákona, která by rozlišila nepůvodní a invazivní druh. „Dokud nedojde ke změnám v zákoně o národním parku, musíme být v zájmu kamzíků proti zřízení Národního parku Jeseníky,“ uvedl jeden z autorů petice Zdeněk Pavlíček. 

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) uvedl, že cílem ministerstva ani správy není vyhubit kamzíka. „Snahou je předejít škodám regulací stavu,“ řekl Chalupa. Doplnil, že je ochoten podniknout takové kroky, které mu doporučí odborná skupina. 

Většina zákonodárců petici podpořila. „Nechte kamzíka žít a naučte ho žrát něco jinýho, než to, co ti žabičkáři nechtějí, aby žral,“ prohlásil senátor Jaroslav Kubera (ODS). Doplnil, že kdyby se povedlo přenést kamzíka na Šumavu a naučit ho žrát kůrovce, tak by senátoři „smázli“ dvě petice najednou. Narážel na to, že hned po tomto bodu byla na programu petice proti kácení stromů napadených kůrovcem v tomto národním parku. 

Senátor Vladimír Dryml (ČSSD) ovšem podotkl, že pro horní parlamentní komoru není důstojné takové téma projednávat. „Nemůžeme se pak divit, že lidé navrhují zrušení Senátu,“ podotkl. 

Kamzík horský byl do Jeseníků přivezen počátkem 20. století z Alp. Podle statistik žije v Jeseníkách nyní zhruba 150 kusů tohoto nepůvodního druhu. Není však jisté, zda kamzík v horách přežije. Jiná petice totiž usiluje o vytvoření národního parku Jeseníky. V tom případě by tam kamzíci jako nepůvodní druh nebyli vítáni. Pod petici se podepsalo přes 15 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...