Válečný hrdina lítal s RAF, skončil jako hlídač autokempu

Nový Jičín - Nový Jičín si připomíná sto let od narození místního rodáka Jaroslava Hlaďa. Ten působil jako pilot původně československé armádě. Za okupace se zapojil do odboje, poté přeletěl s letadlem do Sovětského svazu, kde vstoupil do Svobodovy armády. Odtud se v roce 1942 dostal do Anglie, kde velel stíhací peruti. Po válce a únoru 1948 s omezením v letectvu dál působil, i když v nižších funkcích a jako zkušební pilot.

Hlaďo se narodil jako syn školníka menšinové české školy a učitelky v mateřské školce. Ve školním prospěchu vynikal a maturoval v roce 1931 na místním gymnáziu. Celé mládí ho lákalo letectví, proto absolvoval vojenskou akademii a v roce 1936 přešel do leteckého pluku v Hradci Králové.

V období mobilizace československé armády 1938 proti Německu byla 42. letka pod velením Hlaďa předurčena k protivzdušné obraně Prahy. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 začal spolupracovat s odbojovou skupinou podplukovníka Mašína. V roce 1940 mu již byla na stopě gestapo, rozhodl se proto vzlétnout se stíhačkou B 534 a zamířit do tehdejšího Sovětského svazu. Benzin mu došel u města Stanislawów (dnes Ivano-Frankovsk). Zde skončil ve vězení.

Po třech měsících v internaci byl zařazen do sovětské jednotky jako velitel letky. Ze SSSR vyplul s ostatními československými letci do Velké Británie. Jejich loď byla ovšem potopena a i na druhý pokus se z těžce bombardovaného křižníku zachránili z deseti letců pouze tři.

281 letů nad nepřátelským územím

Británie v té době potřebovala velké množství stíhacích pilotů. Hlaďo uměl anglicky a do RAF byl zařazen v červenci 1942. Poté, co prodělal operační výcvik, létal nad západní Evropou v řadě britských perutí. V dubnu 1944 se vrátil do aktivní bojové služby a stal se velitelem 314. československé stíhací perutě. Jednotka se intenzivně připravovala na invazi do Francie. Nad nepřátelským územím uskutečnil celkem 474 letových hodin.

Po převratu v roce 1948 mohl Hlaďo jako jediný ze západních letců zůstat s řadou omezení ve vojenských funkcích. Kvůli smrtelnému onemocnění přečkal i divoké čistky na začátku padesátých let. Poté sice dostal zákaz létání, ale mohl působit na Vojenské akademii. I kvůli znalosti několika světových jazyků byl vybrán, aby vedl výcvik zahraničních pilotů v afrických zemích. Jelikož ověšem jeho chování nebylo považováno za dostatečně socialistické, byl ze služby odvolán. Později se živil jako hlídač autokempu a plavčík. Zemřel 21. ledna 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...