V Somálsku byly před 30 lety vymýceny pravé neštovice

Mogadišo - Pravé neštovice se objevily pravděpodobně před více než 3000 lety v Indii a Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Jen v uplynulém století zabily 300 milionů lidí. V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) boj s touto nebezpečnou chorobou a před 30 lety, 17. dubna 1978, byl v Somálsku vyléčen poslední člověk nakažený neštovicemi.

Pravé či černé neštovice (variola) je virové onemocnění, které se zpočátku projevuje jako chřipka, posléze se objevují typické hnisající vředy. Pacienti umírají na otravu krve, oběhové či dechové selhání. Choroba se přenáší vzduchem, ale i čerstvě znečištěnými předměty. Kdo přežil, byl většinou navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo slepotou. Existují různé typy neštovic, nejznámějšími jsou neštovice pravé, plané a kravské. 
   
Pokusy o očkování 
 
Pravé neštovice patřily v minulosti k největším „zabijákům“ a vyžádaly si stovky milionů obětí. Srovnatelně devastující účinky měly v dějinách snad jen dýmějový mor, cholera nebo chřipkové epidemie. První pokusy o očkování proti neštovicím jsou staré přes 1000 let. Metod bylo několik, od vdechování zaschlých neštovičných strupů až po píchání jehlou smočenou v neštovičném hnisu. V Evropě se první typy očkování objevily na počátku 18. století. Později si anglický lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi (méně zákeřnými, než jsou pravé), byly pak odolné vůči pravým neštovicím. Vyrobil tedy účinné očkování a roku 1796 úspěšně provedl první aplikaci. Jeho metoda byla nazvána vakcinací (vacca znamená latinsky kráva) a rychle se rozšířila do okolního světa. V řadě zemí bylo zavedeno povinné očkování a během první poloviny 20. století neštovice téměř zmizely z Evropy a USA. Ve světě však dál umíraly desetitisíce lidí.    
  
V roce 1967 WHO oznámila plán na úplné vymýcení pravých neštovic. Koncepci této akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. V polovině roku 1977 se již zdálo, že akce byla úspěšná, ale v říjnu onemocněl jistý kuchař nemocnice v Somálsku. V dubnu 1978 WHO oznámila, že kuchař byl vyléčen a v roce 1980 organizace slavnostně ohlásila, že s pravými neštovicemi je konec. Od té doby mají původce varioly pouze dvě laboratoře, a to v USA a v Rusku.   
 
Co dál?
 
WHO vyhlásila programy na vymýcení i dalších chorob. V roce 1988 byla zahájena kampaň proti dětské obrně, která se vyskytuje již jen v několika zemích. V současné době se úspěšně daří potlačovat například rozšíření lepry. Další hrozby jsou ale stále před námi, odborníci například očekávají v příštích letech pandemii chřipky, jejíž virus neustále mutuje. Je možné, že se objeví nová infekce, jakou byl třeba SARS, který se ale podařilo poměrně rychle zvládnout. Obrovským problémem zůstává pandemie HIV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...