V prezidentském křesle končí lidem milovaný Vladimir Putin

Moskva - Dvojnásobný ruský prezident Vladimir Putin nastoupil do čela Ruska jako nepříliš známý politik v prosinci 1999, kdy si ho jako svého nástupce vybral tehdejší prezident Boris Jelcin. Dnes patří mezi nejvlivnější hlavy státu a v Rusku lze jen těžko nalézt populárnější osobnost.

Rusku se pod vedením prezidenta Putina ekonomicky daří a pro většinu Rusů je jejich prezident ideálním vůdcem, který dokázal z Ruska po letech chaosu a úpadku učinit opět stabilizovanou velmoc a který dokáže tvrdě hájit zájmy své země v zahraničí. V květnu Putin prezidentský úřad opustí. Jeho nástupce bude zvolen ve volbách, jejichž první kolo se koná v neděli 2. března.

Odejít z ruské politiky ovšem nemůže, protože národ ho miluje. Zatímco zahraničí i ruská opozice jej obviňují z autoritářství a potlačování demokracie, většina Rusů svého prezidenta podporuje. Putin je námětem uměleckých děl a píší se o něm knihy. Prezentuje se také jako vzorný otec, vášnivý sportovec a jako bývalý sovětský agent dává ostentativně najevo svou víru.

Putin - nejmocnější a nejpopulárnější osobnost Ruska

Kritici prezidenta již delší dobu hovoří o pečlivém budování kultu osobnosti. Upozorňují na rostoucí koncentraci moci a zvyšující se vliv státu v médiích a v ekonomice nebo nevysvětlené vraždy novinářů a represe proti opozici. Kritické hlasy se občas ozývají i ze zahraničí, současně ale mnozí světoví vůdci Putina označují za svého přítele. „Putin má dnes více moci než egyptský faraon, car a generální tajemník za Sovětského svazu dohromady,“ řekl například na adresu Putina šéf komunistů Gennadij Zjuganov. Loni v prosinci jej dokonce americký časopis Time jmenoval osobností roku za to, že stabilizoval Rusko.

Popularitu si získal rozhodným postupem ve druhé rusko-čečenské válce, a poté se mu postupně podařilo ovládnout celou domácí politiku. Nejvýraznější změny přinesly nové volební zákony, které zvýhodňují velké strany. Putin také například zpřísnil restrikce vůči nevládním organizacím a změnil pravidla pro volby gubernátorů, kteří začali podléhat doporučení prezidenta. Patrná je také snaha Kremlu o vliv v ekonomice.

V zahraničí vzbuzuje pozornost především jeho snaha obnovit velmocenské postavení Ruska. Putin kritizuje údajné zasahování zahraničí do vnitřních záležitostí Ruska a již několikrát prohlásil, že se cítí být ohrožen plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a Česku. Při loňské návštěvě českého prezidenta Václava Klause v Moskvě budování systému přirovnal k americkému rozmisťování raket Pershing v Evropě během studené války a později přirovnal americké plány ke kubánské krizi v roce 1962.

Putinovo postavení tak neohrozilo ani několik krvavých teroristických útoků v Rusku a ustál i protesty proti sociálním reformám, které připravily důchodce a další skupiny o některé výhody.

Putinova kariéra

Putin (55), kterému skončí druhé volební období a podle ústavy se nemůže ucházet o třetí mandát za sebou, v minulosti již několikrát prohlásil, že chce mít i nadále vliv na řízení země. Proto se také pravděpodobně postavil do čela prokremelské strany Jednotné Rusko.

Putin zahájil svou kariéru v roce 1991, kdy opustil kdysi obávanou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje i nyní. Mezi ně patřil i nedávno zesnulý poslední šéf bývalé KGB Vladimir Krjučkov, který se v srpnu 1991 podílel na nezdařeném puči proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.

Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.

V Jelcinově blízkosti se objevil v červnu 1996 jako zástupce šéfa kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře, v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB Federální bezpečnostní služby (FSB) a od srpna 1999 byl premiérem. Na konci tohoto roku ho Jelcin překvapivě jmenoval svým nástupcem a v březnu 2000 zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později přesvědčivé vítězství zopakoval. Díky prokremelské straně Jednotné Rusko, jejíž kandidátku vedl v loňských parlamentních volbách, Putin ovládá i Státní dumu.

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Putin měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením, během blokády Leningradu. S manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámili v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má dvě dcery - Mášu a Káťu.

  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/101/10054.jpg
  • Ruský prezident autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/18/1736.jpg
  • Vladimir Putin s manželkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/11/1099.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...