V Evropě se přestal vyrábět Volkswagen Brouk

Berlín - Volkswagen Brouk, malý vůz s výraznými předními blatníky a kulatými světlomety, které mu spolu s tvarem víka kapoty propůjčují charakteristický výraz, se stal skutečnou automobilovou ikonou. Ale i legendy časem stárnou a odcházejí. Poslední evropský exemplář brouka s pevnou střechou vyjel z továrny v německém Emdenu právě 19. ledna 1978.

Ukončení produkce v rodném Německu pro malý Volkswagen neznamenalo konec. Ještě dlouhou dobu vyjížděl z bran továrny v mexickém městě Puebla. Skutečně posledním původním broukem byl až bleděmodrý exemplář s pořadovým číslem 21,529.464. Z linky sjel 30. července 2003, 64 let od začátku výroby.

Historie brouka se začala psát na počátku třicátých let a byla úzce spjata s tehdejším politickým vývojem v Německu. Nastupující nacistický režim viděl v možnosti vyrábět levná osobní auta pro masy mocný propagandistický nástroj. Vývoje takového vozu se ujal konstruktér Ferdinand Porsche. První prototyp spatřil světlo světa v roce 1931, ale trvalo ještě několik let, než se vůz dopracoval k podobě, která jej proslavila. Tvůrcem aerodynamické karoserie, nápadně podobné české Tatře T97, ale nebyl Porsche, nýbrž designér Erwin Komenda. S Tatrou nemělo auto společný jen vzhled, ale i koncepci se vzduchem chlazeným motorem typu boxer umístěným vzadu.

  • Brouci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2495/249425.jpg
  • Volkswagen Brouk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2324/232346.jpg

S výrobou lidového vozu se v dolnosaském Wolfsburgu začalo v roce 1939. Nesl označení KdF-Wagen, které odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude („síla díky radosti“), odnože nacistické Německé pracovní fronty. Z pásů však sjelo jen několik stovek vozů, nahradila je zbrojní výroba. Zlatá éra brouků nastala až po skončení druhé světové války a do značné míry se stala symbolem německého hospodářského zázraku. Velký podíl na tom měl britský důstojník Ivan Hirst, který notně poničenou továrnu ve Wolfsburgu dokázal již během roku 1945 uvést do stavu umožňujícího obnovit výrobu. Na jaře 1946 už sjíždělo z výrobních pásů měsíčně kolem tisíce vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...