V bývalém romském koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu bude dokumentační centrum

Praha - V areálu někdejšího sběrného tábora pro Romy, který byl za protektorátu v Hodoníně u Kunštátu, zřejmě vznikne mezinárodní dokumentační a vzdělávací centrum romského holokaustu. Novinářům to dnes v Praze po jednání rady vlády pro záležitosti romské komunity řekla ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. Rada dnes jednala rovněž o budoucnosti dalšího někdejšího tábora v Letech u Písku, kde nyní stojí vepřín, který podle pozůstalých po obětech znevažuje pietu místa, řešení by chtěla najít ještě letos.

V Hodoníně u Kunštátu se na místě někdejšího romského tábora nachází rekreační středisko. Jeho vlastník podle Stehlíkové souhlasí s jeho prodejem státu za úředně odhadnutou cenu. Správcem centra, s jehož vybudováním Stehlíková počítá v příštím roce, bude brněnské Muzeum romské kultury. Tato instituce má ve svých sbírkách přes tisíc historicky cenných předmětů, potýká se však s nedostatkem prostor k jejich vystavování.

Podle Stehlíkové je hodonínský areál z historického hlediska výrazně hodnotnější, než někdejší tábor v Letech. „Zachovaly se tam historicky vzácné původní baráky, kde přebývali vězni,“ vysvětlila Stehlíková. Z původního internačního tábora zde zůstaly stát dvě původní stavby.

V protektorátu Čechy a Morava žilo podle tehdejšího soupisu 6500 Romů a romských míšenců. Podle odborného odhadu tak nacisté zavraždili 90 procent místní předválečné romské populace. Hodonínským táborem prošlo 1375 romských vězňů, z nich 207 zemřelo a přes 800 bylo převezeno do Osvětimi. V Letech bylo 1308 vězňů. Z nich 327 zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Dalšími hromadnými transporty do koncentračního tábora odjelo 4870 Romů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...