Usmrcení zloděje je vražda, nikoliv zabití

Brno - Bránit svůj majetek a přitom usmrtit zloděje znamená podle Nejvyššího soudu vraždit, ne zabít. A za vraždu je trest samozřejmě vyšší. Názor, který dnes zazněl u Nejvyššího soudu v Brně, je teď závazný pro všechny soudy v Česku. Soud konkrétně stanovil, že prostá krádež majetku, i když jde o zavrženíhodný skutek, není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu.

„K tomu, aby se mohlo jednat o stav silného rozrušení pachatele trestného činu zabití, musí být nějaký mimořádně intenzivní podnět, který by jej mohl vyvolat. Takovým podnětem pak zásadně není krádež majetku pachatele,“ stojí ve stanovisku soudu. Silné rozrušení pachatele v době činu může být vyvoláno například strachem, úlekem nebo zmatkem. Člověk v takovém stavu sice zůstává příčetný, ale přesto jedná a reaguje jinak než za normálních okolností.

„Nejedná se o pouhé silnější emoce, ale o emotivní prožitky vystupňované, které sice nutně neovlivňují příčetnost, ale vedou ke značnému zúžení vědomí pachatele a k oslabení jeho zábran,“ stojí ve stanovisku.

Reakce na stanovisko Nejvyššího soudu:

Advokát Jaroslav Ortman: „Myslím, že to musí soud posuzovat ad hoc, případ od případu, není možné generálně říct, že to vždycky bude vražda, to prostě možné není, o tom jsem přesvědčen.“

Psycholog Slavomír Hubálek: „Emoční pohnutí je věc tak relativní, že na to pravděpodobně není možno nasadit nějaké jednoznačné právní hledisko.“

Užije-li zloděj násilí, situace se mění

Typicky jde o pachatele násilných činů v situaci, kdy se báli o život svůj nebo svých blízkých. Jejich čin pak soudy mohou někdy hodnotit jako zabití, a nikoliv jako vraždu. Na okrádané či okradené se to však podle Nejvyššího soudu nevztahuje. Nynější stanovisko se ale netýká loupeží, při nichž útočník používá násilí či výhružky.

Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem k novému stanovisku byl případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrny surovin. Mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.

Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání obžaloby a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém projednávání pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.

Karel Bašta
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...