Uherčice – Spojením umění a dobročinnosti byl včerejší večer na zámku v Uherčicích. Už popáté se v tamním banketním sále konal koncert sopranistky Pavlíny Senič a jejích hostů. Výtěžek z koncertu a následné dražby vín putuje na obnovu zámku, který je nejzchátralejší a nejméně navštěvovanou památkou na Moravě.
„Uherčice, to je genius loci. Je to jedinečná stavba umístěná v nádherné krajině. Já jsem zámek soukromě objevil asi před 15 lety při cestě do Znojma,“ svěřil se herec Viktor Preiss. Ten byl jedním z hostů tradičního koncertu sopranistky Pavlíny Senič, jehož cílem je přispět na obnovu zchátralého zámku. Nádvoří zničené památky proto včera už popáté rozezněla hudba a zaplnili posluchači. Včerejší charitativní večer vynesl 60 tisíc korun.
„Když jsme před několika lety připravovali dramaturgii Znojemského hudebního festivalu, domlouvali jsme se s Pavlínou Senič, kde by mohl být její koncert. Tak jsem navrhl, jestli by nechtěla koncert zkusit tady v Uherčicích,“ vysvětlil prezident Hudebního festivalu Znojmo Jiří Ludvík. Sopranistku prostory zámku nadchly a rozhodla se stát tváří koncertu na podporu obnovy zámku.
„Účinkující vystupují za symbolické gáže anebo zadarmo. Umělci bývají z prostoru velmi překvapení. Zámek má obrovskou duši, ale ta duše je velmi pošramocená,“ dodal Ludvík s odkazem na žalostný stav památky. Uherčický zámek bývá označován za učebnici slohů, ale také za Popelku mezi památkami. Vzácnou pamětihodnost zničil komunistický režim - od 50. let sloužil zámek postupně jako teletník či vepřín, v nájmu tam byla armáda a nějaký čas i ženská káznice.
- Na koncertě zazpívala sopranistka Pavlína Senič a její hosté zdroj: ČTK
- Uherčický koncert sopranistky Pavlíny Senič zdroj: ČTK
Nešetrné zacházení se na památce tvrdě podepsalo. Když byl zámek v roce 1996 otevřen pro veřejnost, chtěli z něj památkáři udělat vzorový příklad památkové obnovy. Na takový plán ale chybí peníze. Oprava zámku už spolykala přes 60 milionů korun, na úplnou rekonstrukci by ale byly potřeba stovky milionů. Zámek poslední roky nedostává žádné státní dotace a netáhne ani turisty. Podle statistik měl zámek Uherčice loni nejnižší návštěvnost ze všech českých památek: navštívilo ho je 2 238 turistů.
Zchátralou stavbu proto pomáhají zachraňovat dobrodinci. Například britská nadace milovníků českých památek věnovala téměř milion korun na opravu fresek v barokním sálu. „Já doufám, že se brzy stát ustrne a pomůže nám, abychom nebyli jediní, kdo zámek podporují, a pustí sem nějakou větší dotaci. Ten zámek má pět minut po dvanácté, tak to vrátit aspoň na tu dvanáctou,“ uzavřel Ludvík.
Historie zámku v Uherčicích
Rozlehlý zámecký areál vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století. Největší stavební rozmach spadá do poslední čtvrtiny 16. století. Tehdy se zámek rozrostl prakticky do dnešní podoby. Vrcholné a pozdní fázi renesanční výstavby je také přičítán vznik rozlehlého hospodářského dvora a správní budovy v jižním předzámčí. Období baroka významně obohatilo interiéry o cennou štukovou a malířskou výzdobu. Jihovýchodně od zámku byl založen francouzský park, na který v jeho severním cípu navazuje anglický park. Ze staveb, které dotvářely romantickou atmosféru parku, se dochoval obelisk, umělá hradní zřícenina a rozhledna.
Díky různým stavebním a uměleckým epochám, které jsou do historie Uherčic vepsány ve větší míře či jen fragmentech, je zámek někdy označován jako „učebnice slohů“.
Zdroj: Zámek Uherčice
