Tahounem veřejné služby na jižní Moravě je Kyjov

Brno – Města a obce mají od začátku roku možnost mnohem více využívat práci lidí, kterým za ni nemusí platit. Jde o dlouhodobě nezaměstnané, kteří nastupují na takzvanou veřejnou službu. Od ledna totiž platí přísnější pravidla pro lidi na podpoře. Ty, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce, může úřad až na 20 hodin týdně poslat zdarma pracovat pro obec. V Jihomoravském kraji zatím zareagoval jen Kyjov.

Hned na Nový rok se na posilvestrovský úklid v Kyjově vrhlo 27 nových pomocníků. Šlo o nezaměstnané, kteří pracují pro obec v rámci takzvaného institutu veřejné služby. Kyjov je tak prvním městem na jižní Moravě, které zaměstnalo klienty úřadu práce podle nových pravidel. Novela zákona především prodlužuje pracovní dobu z původních 20 hodin měsíčně na stejný počet hodin týdně. „Mě to těší. Normálně mě to těší, že jsme první v kraji,“ svěřila se jedna z kyjovských klientek Linda Polášková, které nevadí ani navýšený počet hodin, jež musí pro obec odpracovat. „Mě to neobtěžuje, já chodím do práce velice ráda a s chutí,“ dodala nezaměstnaná.

"Kdybychom měli důsledně dodržovat zákon, museli bychom nabídnout veřejnou službu jen v našem kraji 45 tisícům nezaměstnaných, což je samozřejmě nereálné."

ředitel jihomoravského úřadu práce Jan Marek

Institut veřejné služby mohou podle nového zákona nabídnout úřady práce každému nezaměstnanému, který je v evidenci déle než dva měsíce. V listopadu 2011 bylo na jižní Moravě bez práce celkem 56 tisíc lidí. „Kdybychom měli důsledně dodržovat literu zákona, museli bychom nabídnout veřejnou službu jen v našem kraji 45 tisícům nezaměstnaných, což je samozřejmě nereálné,“ uvedl ředitel jihomoravského úřadu práce Jan Marek s tím, že práce pro obec je zatím určena především dlouhodobě nezaměstnaným. „Veřejnou službu budeme nabízet lidem, kteří jsou v evidenci déle než jeden rok. Ti potřebují obnovit své pracovní návyky. Potřebují svým způsobem vyrazit mezi lidi a dělat něco jiného než sedět doma a užírat se tím, že nemají práci,“ řekl Marek. Podle něj by veřejná služba mohla působit i jako určitá forma pracovní terapie. 

Veřejná služba

Od ledna platí novela zákona, která upravuje pravidla institutu veřejné služby. Nově musí dlouhodobě nezaměstnaní, kterým úřad tuto službu nabídne, odpracovat 20 hodin týdně, tedy čtyřikrát více času, než dosud. Pokud nezaměstnaný bez vážného odůvodnění tuto práci odmítne, ztratí nárok na sociální dávky a výplatu celé podpory v nezaměstnanosti. Úřad ho taky může vyřadit z evidence.

Postupně se počítá s nárůstem počtu klientů, kteří budou veřejnou službu vykonávat. Úřady chtějí také rozšířit počet subjektů, které mohou služeb nezaměstnaných využívat. „Chceme lidi posílat i do kulturních zařízení, sportovních zařízení, jako výpomoc při pořádání různých akcí. A samozřejmě v sociálních službách, kde velice potřebujeme veřejnou službu rozvíjet,“ dodal Marek. Na každé krajské pobočce úřadu práce je stanoven koordinátor, na kterého se mohou obrátit obce i organizace, které mají o veřejnou službu zájem. 

Města možnost získat neplacené pomocníky využívala už dřív, přesto obecní pracovníci nebyli zcela zadarmo. Samospráva je musela pojistit, vyškolit, vybavit nářadím a pomůckami a taky na klienty dohlížet. Úřady práce předpokládají, že zájem obcí o veřejnou službu poroste. Klienty totiž nyní mohou využít na čtyřikrát víc hodin týdně, než tomu bylo loni, investice se tak městům vyplatí. V roce 2011 této možnosti využívalo zhruba 600 obcí a vykonávalo ji na 16 tisíc klientů. 

Kde už letos nastoupili nezaměstnaní do veřejné služby

  • Vysočina 20
  • Jihomoravský kraj 27
  • Středočeský kraj 34
  • Liberecký kraj 40 (od 5.1.)
  • Plzeňský kraj 49
  • Pardubický kraj 89

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...