Starostové Bruntálska bojují za lepší politiku venkova

Bruntálsko/Krnovsko - Starostové Bruntálska bijí na poplach. Podle nich nemá stát dlouhodobou koncepci politiky venkova a obce na to doplácejí. Obávají se například vylidňování regionu. Starostové se proto sešli v Branticích na Krnovsku, kde jednali o znění výzvy, kterou chtějí poslat vládě a Parlamentu. Jejich záměry podporuje i Sdružení místních samospráv a Moravskoslezský kraj.

Do kulturního domu v Branticích na Krnovsku dorazila asi třicítka starostů. Nelíbí se jim například, že pro letošní rok dostali méně peněz na veřejně prospěšné práce a základní mzdu musí doplácet už z tak napnutých obecních rozpočtů. Nesouhlasí také s tím, že obce dostávají od státu na každého obyvatele několikanásobně méně než například Praha a žádají, aby se vláda začala komplikovanou situací na venkově zabývat. „Jedná se o to, abychom uchránili samosprávy od nepříjemných důsledků, které jsou spojené například s rušením pošt, se snižováním aktivit policie v rámci snižování nákladů a tak dále,“ vysvětluje starosta Osoblahy Václav Kalda.

„Není možné, aby obce velikosti pět set až tisíc obyvatel dostávaly pětinásobně méně než hlavní město Praha,“ rozčiluje se předseda Krajské rady Sdružení místních samospráv Olomouckého kraje Ladislav Števanka. Od dubna dojde k restrukturalizaci úřadů práce. Starostové se obávají, že stát zruší pobočky v menších obcích a nezaměstnaní tak budou muset na pracovní úřady komplikovaně dojíždět. „Osobně si myslím, že se budou hledat taková řešení, aby postižené regiony, jako je ten náš, byly ošetřeny tak, že budou vytvořena detašovaná pracoviště těchto kontaktních míst,“ uvedl ředitel úřadu práce v Bruntále Milan Horna.

Moravskoslezský kraj si nechal zpracovat přehled znevýhodněných oblastí a venkov hodlá podporovat. Podle hejtmana Jaroslava Palase existuje šance, že kraj získá peníze z evropských zdrojů. Česká republika podle něj málo čerpá z evropských fondů. Chce podat žádost o přerozdělení peněz z operačních programů a získat tak do regionálního operačního programu dvě miliardy. Starosta Osoblahy Václav Kalda se dokonce obává, že pokud se nezačnou problémy venkova akutně řešit, může být situace brzy neřešitelná. Jakmile se starostové shodnou na přesném znění výzvy, rozešlou ji ostatním obcím v republice a potom se obrátí na vládu a Parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...