Brno / Hradec Králové - Královéhradecký krajský soud zrušil bezmála dvoumiliardovou pokutu za prodražení stavby justičního areálu. Tu měl původně platit brněnský krajský soud. Případ se vrací zpět na brněnské finanční ředitelství. To má nyní za úkol pochybení při stavbě znovu posoudit a případně navrhnout pokutu, která bude odpovídající vzhledem k rozsahu pochybení. Představitelé brněnského krajského soudu verdikt vítají.
„Vycházíme z toho, co i ve svých rozsudcích řekl Nejvyšší správní soud. Výše odvodu za porušení rozpočtové kázně má být příkázána v takové výši, v jaké došlo k porušení rozpočtové kázně ve vztahu k celé dotaci,“ zdůvodnila předsedkyně soudního senátu Marie Kocourková, proč soud zrušil rozhodnutí, které původně nařizovalo pokutu ve výši celé dotace.
Hradecký soud tak v tento moment vyhověl žalobě podané soudem brněnským. Ta byla cílená proti brněnskému finančnímu ředitelství, které soudu kvůli administrativním chybám při stavbě uložilo vrácení peněz. Jednání u královéhradeckého soudu probíhala už minulý týden. Vypovídal i předseda brněnského soudu stejné instance Jaromír Pořízek. Celý případ označil za nesmyslný.
Pořízek: Jsme rádi, že nás soud vyslyšel
Nyní předseda Pořízek u soudu přítomen nebyl, z Brna ale verdikt svých východočeských kolegů vítal. „Jsme rádi, že soud vyhověl naší žalobě a vzal v potaz naše stanovisko, že není možné, aby finanční úřad, aniž by zkoumal míru porušení rozpočtové kázně, uložil stoprocentní odvod do státního rozpočtu,“ komentoval rozsudek Pořízek.
Šéf brněnského krajského soudu byl také v listopadu loňského roku kvůli stejné věci obviněn. „Převzal jsem usnesení o zahájení trestního stíhání, považuji ho za naprosto absurdní a navíc je zřejmé, že je šité velice horkou jehlou,“ řekl Pořízek v listopadu s tím, že kvůli této kauze ze svého postu odstupovat nehodlá. Hradecký soud ale nyní řešil pouze výši pokuty, případným trestem pro Pořízka se nezabývá.
Za stavbu areálu hrozila i rekordní dvoumiliardová pokuta
Stavba Justičního areálu v Brně oficiálně začala už v létě 2006, ale skutečně se začalo stavět až v roce 2007. Nové centrum brněnské justice bylo otevřeno v roce 2009. Už před položením základního kamene palác vyvolával kontroverze. Hned tou první byla absence architektonické soutěže na budoucí podobu Justičního areálu Brno. „Je to velice významná stavba významné státní instituce. Jako takové by jí měla být věnována zvláštní pozornost. Na mě působí jako průměrná administrativní budova z osmdesátých let,“ poznamenal v roce 2009 šéfredaktor časopisu Era 21 Osamu Okamura. Soud ale přišel s překvapivým vysvětlením. „Architektonickou soutěž jsme nevyhlásili, protože nás k tomu nenutí žádný předpis, ani vyhláška města Brna. Vedly nás k tomu také ekonomické a časové důvody,“ kontroval v roce 2009 Jan Lippert, vedoucí odboru investic Krajského soudu Brno.
Další komplikace nastaly při samotné stavbě. V roce 2007 se totiž zjistilo, že stavba bude určitě dražší než původně plánovaných 800 milionů korun. Místo toho, aby se přestalo stavět, vzala si radši dodavatelská firma úvěr a v práci pokračovala. Úroky úvěru samozřejmě zaplatil Krajský soud jako investor stavby.
Náklady stavby postupně rostly. Podle prvních odhadů měl areál stát 805 milionů, ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,7 miliardy korun. Nakonec však činily celkové náklady 1,9 miliardy. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, ale právě porušení rozpočtových pravidel řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad – 1 935 623 540 korun. Ta byla později snížena na 480 milionů korun.
Vrácení peněz bude nejspíš znamenat absurdní kolotoč
Pokud by brněnský krajský soud peníze skutečně do rozpočtu vracel, znamenalo by to absurdní kolotoč převodu státních peněz mezi jednotlivými institucemi. Soud, který ani 480 milionů korun nemá, by o ně požádal Ministerstvo spravedlnosti. To by kvůli navýšení rozpočtu oslovilo Ministerstvo financí. Ministerstvo financí by potom peníze poslalo na účet spravedlnosti, odtud by putovaly na soud, ze soudu na Finanční ředitelství a zpět na Ministerstvo financí.
Jako finančně neutrální operaci hodnotí celou potenciální pokutu i předseda krajského soudu Pořízek. „Krajský soud i finanční úřad jsou organizační složky státu. Justiční areál byl také budován pro stát. Jediným subjektem je tady tedy Česká republika. A tak odvod, který by se platil ze státního rozpočtu by opět skončil ve státním rozpočtu,“ glosoval celou situaci Pořízek.
