Smrt rozdělila nerozlučnou dvojici cestovatelů H+Z

Praha - Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vytvořili nerozlučnou dvojici, která projela takřka celý svět. Své zážitky poutavě zpracovali v desítkách knižních, rozhlasových i filmových cestopisů. Neodloučila je ani dvě desetiletí, kdy byli v nemilosti komunistického režimu, který se je neúspěšně pokusil vymazat z povědomí lidí. Rozdělila je až Hanzelkova smrt 15. února 2003.

Své plány na společnou cestu kolem světa začali oba muži spřádat už po maturitě v roce 1938. Dalších sedm let však jakýmkoli plánům na cestování po světě – přinejmenším bez vojenské uniformy – nepřálo. Po válce se ale oba budoucí cestovatelé znovu pustili do příprav, mimo jiné získali i finance, které plynuly z velmi úspěšné propagace automobilů Tatra. V typu 87 se 22. dubna 1947 vydali na cestu, která byla z jejich výprav první a nejspíš i nejslavnější.

Během této tři a půl roku trvající výpravy projeli celou Afriku a Ameriku od jihu až do Mexika. Je známo, že Tatra 87 na tříleté cestě zklamala Hanzelku a Zikmunda pouze jednou, když se v Guatemale rozbila převodová skříň. Ze své cesty protkané nejenom „turistickými“ zážitky, ale i mnoha dramaty, posílali oba poutníci písemné, rozhlasové i filmové reportáže.

Hanzelka se Zikmundem odjížděli ze země přes všechny výhrady ještě svobodné a vrátili se do Československa pevně ovládaného komunistickou stranou. Ten na již slavné cestovatele sice přímo nezanevřel, takže postupně bylo možné vydávat cestopisy, avšak například zmařil některé počínající obchodní vztahy, které se Hanzelkovi se Zikmundem podařilo vytvořit.

Tatra 87

Luxusní aerodynamická limuzína je vrcholným předválečným typem osobního auta vyráběného automobilkou Tatra. Konstrukčně navazovala na předchozí typ Tatra 77, prototyp vznikl v roce 1937, o rok později začala sériová výroba. Pokračovala až do roku 1950, kdy byla nahrazena nejprve typem 600 a později 603. Pro Tatru 87 byla charakteristická aerodynamická skříň se třemi výraznými světlomety s výjimkou posledních vyrobených modelů, kde již byly světlomety zapuštěné. Byl od ní odvozen také typ 97 vyvinutý před válkou a krátce vyráběný po válce. Tato slabší a menší sestra Tatry 87 však nedosáhla většího úspěchu. Před třemi lety zvolil deník The New York Times Tatru 87 veteránem roku.

Technické údaje:

  • délka: 4 740 mm
  • šířka: 1 670 mm (rozchod obou náprav 1 250 mm)
  • rozvor: 2 850 mm
  • hmotnost: 1 370 kg
  • motor: vidlicový třílitrový osmiválec OHC
  • výkon: 55 kW při 3500 rpm
  • maximální rychlost: 160 km/h
  • uváděná spotřeba: 12 l/100 km

Nakonec dostala dvojice povolení vydat se na druhou výpravy. Tentokrát místo luxusní limuzíny 87 s rukopisem Hanse Ledwinky dostali od kopřivnické automobilky lehký nákladní vůz Tatra 805 vyvinutý pro armádní potřeby. Zatímco v roce 1947 vyrazili Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund na západ, v roce 1959 již mířili – symbolicky – na východ.

  • Z cesty po Africe a Jižní Americe (1947-1950) zdroj: Vydavatelství ACR Alfa
  • Bolívie 1949 zdroj: Vydavatelství ACR Alfa

Cílem druhé výpravy bylo projet Asii, Austrálii a Oceánii. Putování nakonec trvalo pět a půl roku, přičemž museli oželet návštěvu Austrálie. Výsledkem cesty bylo několik cestopisů a také pozoruhodný dokument známý jako Zvláštní zpráva č. 4. Její obsah dostali k dispozici pouze vrcholní státní a komunističtí představitelé, zbytku světa zůstala až do roku 1990 utajena. Její sepsání inicioval Leonid Iljič Brežněv, týkala se tehdejšího stavu sovětského hospodářství.

Brežněv se ovšem kromě Zvláštní zprávy č. 4 „zasloužil“ také o okupaci Československa, která začala čtyři roky po návratu Hanzelky a Zikmunda z jejich druhé cesty. Oba se aktivně účastnili procesu Pražského jara, tak se ocitli v nemilosti normalizačního režimu. Nejenže to pro oba slavné cestovatele znamenalo, že mohli cestovat nanejvýš z Aše do Čierné nad Tisou a zase zpátky, ale navíc nesměli publikovat. Nové vedení komunistické strany se snažilo Hanzelku a Zikmunda vymazat z veřejného života a světové historie.

Avšak jakmile komunistický režim padl, ukázalo se, že na dvojici známou jako H+Z nezapomněl nikdo. Nová vydání cestopisů šla na dračku, oba cestovatelé byli opět všude vítáni. Zlínské muzeum jim věnovalo expozici a udržuje archiv jejich cest. Automobily, jejichž sláva dosahovala téměř výše posádky, potom hrdě stojí po boku dalších slavných vozidel značky Tatra – jako je další „cestovatelka“ Tatra 815 GTC (expedice Tatra kolem světa), dakarské vítězky nebo železniční Slovenská strela – v kopřivnickém technickém muzeu.

O příhodách cestovatelské dvojice může dodnes vyprávět Miroslav Zikmund. Jiří Hanzelka zemřel v roce 2003, když ve svých 82 letech utrpěl plicní embolii. Oba cestovatelé však dosáhli toho, čemu se říká nesmrtelnost. S Jiřím Hanzelkou lze dodnes cestovat po 83 zemích světa – ve více než dvaceti knihách, řadě rozhlasových reportáží, zhruba 150 krátkých a čtyřech celovečerních filmech.

  • Jiří Hanzelka - slavný český cestovatel autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Miroslav Zikmund zdroj: ISIFA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...