Rozsudek nad profesorem s výhružnými e-maily padne v pátek

Brno - Výslechem znalce z oboru informačních technologií dnes pokračoval soud s profesorem filozofie Břetislavem Horynou z Masarykovy univerzity. Podle obžaloby vyhrožoval e-mailem smrtí svému kolegovi. Horyna tvrdí, že je nevinný a že někdo zneužil jeho IP adresu. Během závěrečných řečí požádal o zproštění viny. Státní zástupce obžalovanému navrhl půlroční podmíněný trest a dvacetitisícovou pokutu, případně zákaz činnosti pedagoga na filozofické fakultě. Rozsudek padne tento pátek.

Podle dnešní výpovědi znalce z oboru informačních technologií je zcizení IP adresy nesmírně komplikované. Nejméně v jednom připadě je však prokázané, že ke schránce, z níž odcházely výhružky, přistupoval uživatel s IP adresou profesora Horyny. „K dispozici je jeden konkrétní e-mail a přístup do e-mailových schránek, které jsou uvedeny jako odesílatelé předmětných e-mailů. Tam se podařilo zjistit, že se k nim mimo jiné přistupovalo z IP adres, které byly na pracovišti profesora Horyny,“ uvedl soudní znalec Roman Pavlík.

„Zda to byl ale skutecně Horyna, prokázat nejde. Domnívám se ale, že e-maily posílal človek, který pravidelně kontroloval tři schránky, ze kterých maily odcházely. Bylo prokázáno, že do zmíněných schránek přistupoval někdo z domácího i pracovního počítače profesora Horyny,“ doplnil znalec.

Dnes u soudu vypovídal také Jaroslav Hroch - příjemce výhružek. Z posudku znalce totiž vyplynulo, že na některé maily reagoval a tituloval odesílatele například oslovením „ty prase…“ či „ubohý impotentní zbabělče…“. Hroch takovou reakci v rozčilení připustil.

Horyna trvá na své nevině

Horyna se od samého začátku jakémukoliv obvinění brání. „Odmítám tvrzení, že bych byl autorem zpráv. K takovému počínání nemám absolutně žádný důvod,“ prohlásil už před měsícem při prvním líčení u soudu. A pokusil se naznačit, že si celou kauzu mohl někdo vymyslet. „Pochybuji, zda vůbec nějaká e-mailová komunikace existuje,“ řekl s tím, že nemá k podobnému počínání žádný důvod.

Ukázka z výhružných e-mailů

„Hajzlíku, ty si myslíš, že utečeš do Ostravy? (…) To by ti prospělo, pár ti jich naflákat, až budeš žrát chodník. (…) Stačí jedna injekce v trolejbusu, celkové ochrnutí, shniješ zaživa. (…) Myslíš si, že zalezeš a nebudeš vidět? Ani omylem, fešáku, už brzo to začne, dočkáš se. Shniješ, než tě najdou.“

Jenže podle důkazů policie prý existuje. Do školní e-mailové schránky profesora Jaroslava Hrocha ze sousední kanceláře, kde sídlí Horyna, a také z jeho domácího počítače chodila  pět měsíců. Autor mailů, tehdy ještě neznámý, se ho snažil vystrašit. Vulgarita a brutálnost e-mailů se stupňovaly. Výhružky neustaly ani poté, co je profesor Hroch začal vyvěšovat na veřejné nástěnce katedry.

Horyna řekl, že je to celé nesmysl a nemá tušení, kdo mohl maily napsat. „Jaroslava Hrocha znám pětadvacet let a mám k němu neutrální vztah,“ dodal Horyna. Hroch naopak prohlásil, že má Horynu rád. „Snažil jsem se profesně přiblížit. Velmi oceňuji jeho básnickou sbírku,“ dodal.

Jaroslav Hroch ve své svědecké výpovědi

„Napřed jsem si myslel, že jde o hloupý žert, ale pak začal autor výhružek přitvrzovat. Navíc o mně věděl spoustu věcí z mého soukromí, které jsem zmiňoval na katedře.“

Hrochovi ale přijde zvláštní, že o něm pisatel věděl tolik prodrobností. „Z e-mailů vyplývalo, že věděl, že jezdím do práce trolejbusem nebo že jsem měl operovanou kýlu. O těchto záležitostech jsem se na katedře před kolegy zmiňoval,“ uvedl dnes Hroch ve své svědecké výpovědi. A popsal i to, jak k celé kauze přistupoval. „Napřed jsem si myslel, že jde o hloupý žert, ale pak začal autor výhružek přitvrzovat.“

Škola se od skandálu donedávna distancovala

Univerzita do nedávné doby dávala od aféry ruce pryč. Na podporu Hrocha se ale postavily čtyři desítky kolegů. V otevřeném dopise kolegové kritizovali zejména postoj fakulty, potažmo katedry, který označili za alibistický. A tak nakonec dal děkan fakulty Josef Krob na doporučení akademického senátu a pozastavil Horynovi předsednictví i členství v disciplinární komisi. S navrhovaným odebráním akademických funkcí obžalovanému profesorovi ale Krob nesouhlasí. Chce tak zachovat presumpci neviny. Stejně argumentuje také v případě kritiky své nečinnosti v kauze. „Osobně nemohu zaujmout žádné stanovisko, dokud nebudu znát výsledek soudu,“ bránil se již dříve Krob.

„Když se některý člen akademické obce octne ve vyšetřování, tak je takové opatření rozumné. Samozřejmě tím nic nepředjímáme a pachatele stále považujeme za neznámého,“ komentovala vyloučení Horyny z disciplinární komise předsedkyně Akademického senátu FF MU Jarmila Bednaříková.

  • Břetislav Horyna u soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2345/234444.jpg
  • Břetislav Horyna (vpravo) u soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2222/222102.jpg
  • Jaroslav Hroch autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2076/207526.jpg
  • Katedra filosofie, Masarykova univerzita Brno autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2076/207531.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...