Role při privatizaci OKD pronásleduje Sobotku i jako premiéra

Praha - Pokračující vyšetřování privatizace černouhelných dolů OKD by se podle informací MF Dnes mohlo týkat i nastupujícího premiéra Bohuslava Sobotky. Sobotka měl jako ministr Špidlovy a poté Grossovy vlády na starosti prodej těžařské firmy, kterou nakonec za 4,1 miliardy získala společnost Karbon Invest. Policie původně zahájila vyšetřování s tím, že trestných činů se mohly dopustit i „odpovědné osoby z řad vlády“, podle informací deníku ale zatím Sobotkovi obvinění nehrozí.

Sobotkovu pozici ale ještě mohou zkomplikovat výslechy předvolaných aktérů privatizace, především jde o dva úředníky fondu národního majetku a znalce, na základě jehož posudku vláda doly prodávala. Znalec je stíhán za podhodnocení posudku a úředníci za jeho přijetí. Podle informací MF Dnes se ale jeden z obviněných hodlá bránit tím, že o podrobnostech posudku informoval Sobotkovo ministerstvo.

Dalším argumentem obviněných je, že vláda dala úředníkům na ocenění velkého obchodu příliš málo času. Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře,“ brání se ale Sobotka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pro nastupujícího premiéra je situace o to složitější, že s jeho rolí při prodeji OKD v zákulisí operují jeho političtí soupeři, na povrch vyšla například před schůzkou „pučistů“ z ČSSD s prezidentem Zemanem.

Cesta OKD od státního podniku do soukromých rukou

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Některé části společnosti byly vyčleněny do jiných firem, zároveň v dolech probíhal útlum těžby. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 % akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. I tak ale v jeho rukou stále zůstávala většina, což mu zajišťovalo kontrolu nad společností.

O majoritu stát nepřipravil prodej akcií, ale rozhodnutí valné hromady akcionářů. K němu došlo v roce 1997, když akcionáři odsouhlasili snížení základního jmění společnosti OKD. Důvodem tohoto rozhodnutí byly ztráty, které firma utrpěla v době restrukturalizace. Snížení základního jmění samo o sobě není ničím neobvyklým, jenže v případě OKD to mělo pro stát bolestné důsledky.

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. Fond národního majetku si pro účely prodeje nechal svůj podíl ocenit externími znalci ze společnosti VOX Consult a z Komerční banky. Ti vyčíslili hodnotu státního podílu na 2,08 miliardy korun.

Technika v areálu dolu OKD
Zdroj: ČT24/NWR

O prodeji firmy jednal poté stát exkluzivně s Karbon Investem, který ovládal více než polovinu akcií OKD a měl tak v těžební společnosti rozhodující vliv. Krátce poté, co znalci ocenili státní podíl, nabídl Karbon Invest za 46 % akcií 2,25 miliardy korun. S konkurenční nabídkou ve výši 3,1 miliardy korun se následně přihlásila firma Penta Finance. Jenže státní orgány na ni nebraly zřetel – údajně kvůli tomu, že přišla jen několik málo hodin před tím, co vláda rozhodla o privatizaci OKD.

Vláda Vladimíra Špidly, v níž měl prodej OKD na starosti tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), následně prodala svůj podíl v OKD Karbon Investu.

Jenže poté zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a prodej zastavil. Cenu, kterou měl Karbon Invest zaplatit, považoval za příliš nízkou a výběrové řízení za netransparentní. Skutečnou tržní cenu státního podílu vyčíslil na 3,5 miliardy korun. Přihlédl přitom mimo jiné k nabídce Penta Finance a k ceně akcií OKD na burze.

Horníci
Zdroj: NWR

Po verdiktu antimonopolního úřadu se jednání mezi státem a Karbon Investem rozjela nanovo. Firma v nich navýšila cenu, kterou byla ochotna za státní balík akcií zaplatit, na 4,1 miliardy korun. Novou nabídku předložila také Penta – vyšplhala se na 4 miliardy korun.

Grossova vláda se staronovým ministrem financí Sobotkou sáhla po vyšší nabídce a v září 2004 byla podepsána smlouva o odkupu státního podílu společností Karbon Invest.

Po odkupu státního podílu vlastnil Karbon Invest skoro 96 procent akcií důlního gigantu. Na podzim 2004 se však již znovu prodávalo. Karbon Invest i s jeho „černou perlou“ koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...