Ředitelka muzea se musí Salmům omluvit za výroky ve své knize

Brno – Krajský soud v Brně dnes ukončil spor šlechtické rodiny Salmů s ředitelkou Muzea Blansko Evou Nečasovou. Soudní pře se tentokrát nevedla o navrácení majetku, ale kvůli ochraně osobnosti již zesnulého hraběte Hugo Salma. Dcery někdejšího majitele rájeckého panství žalovaly historičku Nečasovou za její výroky v publikacích věnovaných restitucím a soud jim dal částečně za pravdu. Nečasová se musí písemně omluvit za některé výroky: v prvním figurovalo jméno hraběte Hugo Salma vedle Adolfa Hitlera, v dalším tvrdila, že byl hrabě před smrtí v domácím vězení a byla na něj uvalena vazba.

Žalobkyně tak uspěly jen zčásti, původně totiž napadly hned patnáct výroků Nečasové. Soud jim dal za pravdu jen u třech z nich, dcery Hugo Salma musí navíc Nečasové zaplatit devět patnáctin soudních nákladů. Přesto výsledek jednání hodnotí kladně. „My jsme s rozsudkem spokojené,“ uvedla dnes u soudu Marie Salmová. „Jsem ráda, že tu dnes moje klientky uhájily alespoň tyto tři výroky, které byly opravdu do očí bijící,“ vyjádřila stejnou spokojenost i právní zástupkyně obou žalobkyň. 

U soudu se dnes tři hodiny četly dobové dokumenty a další materiály. „Zabralo mi to týdny pečlivého zkoumání,“ uvedl soudce Michal Ryška, který si ráno do síně dovezl vozík plný důkazů. Jedním z dobových dokumentů byla například výpověď obvodního lékaře z roku 1945. Podle jeho slov Hugo Salm vždy Čechům pomáhal. Jiné záznamy toto naopak popírají. 

Výroku, který je brán jako přirovnání Hugo Salma k Hitlerovi, se autorka brání, podle ní jde o nepochopení jejího textu. „Já jsem jen napsala, že pokud přistoupíme na logiku, že pan Salm zemřel ještě dřív, než se rozhodlo o jeho vině či nevině, a proto je nevinen, pak můžeme za nevinného označit i Hitlera, který taky zemřel dřív, než stanul před Norimberským soudem,“ uvedla dnes u soudu Nečasová. Obě strany sporu zvažují možné odvolání, spor tak bude možná pokračovat dál.

Restituční spory Salmů se táhnou roky 

Potomci hraběte Hugo Salma se už od roku 1992 domáhají navrácení majetku, který jim byl v roce 1945 zabaven na základě takzvaných Benešových dekretů. Ačkoliv soudní spory stále trvají a soudy ještě nedospěly k pravomocnému rozhodnutí, kniha CUI BONO RESTITUCE v pasáži Evy Nečasové dospěla k jasnému závěru: potomci šlechtického rodu na restituci nárok nemají. Autorka své tvrzení dokládá tím, že Hugo Salm měl německé občanství a měl být dokonce členem nacistické NSDAP.  

Dcery Hugo Salma u soudu napadly deset vět textu, které označují za lživé, a dalších pět, které jim vadily jako nepřiměřeně kritické. Mezi nimi například pasáž, kde Eva Nečasová píše, že si Hugo Salm v roce 1940 požádal o říšskoněmecké občanství z vlastní vůle a dostal ho. „Jsou tam buď polopravdy, nebo úplné výmysly. Nedopustím, aby mého otce někdo srovnával s Hitlerem. Za to bych žalovala každého,“ uvedla už dříve Marie Salmová. Společně se sestrou Idou Schoellerovou se po autorce domáhaly písemné omluvy a žádaly odstranění nepravdivých tvrzení a hodnotících úsudků. 

CITACE Z TEXTU E. NEČASOVÉ:
(…) Na tomto místě se nabízí úvaha o tom, že jestliže Salmova předčasná smrt hypoteticky zabránila Ministerstvu vnitra, aby mu vydalo konečné rozhodnutí o československém občanství, což je Salmova smůla, mohla naopak tato smrt stejně tak dobře zabránit odsouzení tohoto muže mimořádným lidovým soudem jako zrádce a kolaboranta, což je naopak jeho štěstí. Použijeme-li tuto logiku, kterou se správní orgán ve věci Salmova údajného neprovinění řídí, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: „Provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?“ musíme totiž odpovědět: “Nikoli, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek.

Evu Nečasovou žaloba překvapila. Stojí si za názorem, že ve svém textu nijak nepochybila. „Jako ředitelka muzea jsem měla přístup ke všem dokumentům, ostatní materiály, které v knize cituji, jsem si vyhledala v archivech. Všechno mám podloženo. Do žádných spekulací jsem se rozhodně nepouštěla,“ bránila se autorka u prvního soudního stání.

Samotná takzvaná postmortální žaloba je v Česku raritou. „Sám jsem se s ní zatím nesetkal,“ uvedl soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška, který případ dostal na starost. Postmortální žaloby na ochranu osobnosti podává v posledních letech také Stalinův vnuk. Ruské soudy je zatím pokaždé zamítly.

Kdo byli Salmové

Salmové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Zastávali nejvyšší funkce v markrabství - posty moravských hejtmanů. Na Blanensku vlastnili asi 7000 hektarů půdy včetně nemovitostí zahrnujících zámky Blansko a Rájec. O majetek přišli na základě Benešových dekretů. Potomci hraběte tvrdí, že se k německé národnosti sám nepřihlásil a říšské občanství si za druhé světové války zvolil pod nátlakem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...