Původní německé nápisy se na pomníku vojevůdce neobjeví

Znojmo  - Dnešní jednání zastupitelstva Znojma mělo rozhodnout o vrácení pomníku připomínajícího vojevůdce Karla von Kopala do původního stavu. Stavební rekonstrukce pomníku na Komenského náměstí ve Znojmě byla dokončena už před časem, ale bez atributů připomínajících, pro koho byl v devatenáctém století postaven. Odpůrcům totiž vadily německé nápisy na pomníku. I když městská rada doporučila uvést pomník do původního stavu, nenašla pro to v zastupitelstvu dostatečnou podporu. Německé nápisy tak dál zůstávají v depozitáři místního muzea. A tam zřejmě i zůstanou. Starosta Vlastimil Gabrhel se po dnešním jednání přiklání  k názoru, aby atributy byly právě v muzeu vystaveny.

Plukovník Karel Kopal (1788 – 17. 6. 1848) se narodil v Ctidružicích u Znojma jako syn Karla Kopala (1721–1787), úředníka ve Znojmě. Roku 1805 vstoupil jako kadet do pluku prince Bedřicha Sasko-Koburského. Roku 1809 je jmenován poručíkem u 6. praporu myslivců a velitelem předních stráží v brigádě Vécseyově. Roku 1814 je jmenován setníkem, r. 1835 majorem, r. 1841 podplukovníkem a r. 1846 plukovníkem a velitelem 10. praporu myslivců. Zúčastnil se během své kariéry napoleonských bitev (u Řezna a Lipska) a i o mnoho let později tažení maršála Radeckého v Itálii. Proslul odvahou a vojenským umem, díky kterému postupoval v hodnostech. Dne 17. června 1848 na následky ranění při útoku na Monte Berico umírá. Byl jmenován rytířem řádu Marie Terezie. Dvě baterie, které se zúčastnily střetnutí před Veronou v době italského tažení, obdržely jeho jméno. A konečně roku 1837 byl povýšen do šlechtického stavu.

Přestože pomník ve Znojmě stojí už od roku 1853, kdy jej pro svého přítele plukovníka Karla von Kopala nechali zbudovat jeho přátelé – znojemští měšťané, nápisy a atributy na něm chybí už od dvacátých let minulého století. Tehdy se vše, co by mohlo připomínat Rakousko-Uhersko potíralo a zkrátka nepřišly ani pomníky hrdinů před vznikem Československa. Pomník Karla Kopala, proslaveného v bitvách s Napoleonem, označený německým nápisem – tehdy úředním jazykem – nevyjímaje. Vše bylo odstraněno a pomník zůstal obnažený.

„Samozřejmě před druhou světovou válkou byla snaha vše obnovit do původní podoby, ale po druhé světové válce už bylo jasné, že se to nestane. A tak jsme se rozhodli, že to uděláme my,“ vysvětlil ideu obnovy pomníku zastupitel a historik Jiří Kacetl.

Památkáři s obnovou souhlasili, ale pouze v původní podobě – tedy s atributy připomínajícími Kopalovu hodnost a s německými nápisy. Historici žádali o českou variantu, ale nakonec se shodli, že původní podoba bude pro obnovu pomníku nejlepší. Jenže pak přišlo na jednání zastupitelstva, a protože bylo před volbami, rozhodlo, že dořešení „problému“ nechá na novém vedení města. Někteří lidé z města, kde žijí pamětníci Sudet, mají s německým nápisem – přestože vypovídá o Čechovi Kopalovi – stále problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...