První veřejné vystoupení slavných Alexandrovců

Moskva - Zpívali na bojištích druhé světové války, v Afghánistánu nebo později v Čečensku a nepoložil je ani rozpad Sovětského svazu. Legendární ruský armádní soubor Alexandrovci, který byl kdysi exkluzivním vývozním artiklem Sovětského svazu, poprvé veřejně vystoupil 12. října 1928. I v současné době písně jako Kalinka nebo Kaťuša v podání pěvců ve vojenských uniformách a vojenských čepicích vyvolávají nadšené reakce po celém světě.

Soubor založil ruský hudební skladatel, mimo jiné autor sovětské i současné ruské státní hymny, Alexandr Vasiljevič Alexandrov, tehdy mladý profesor hudby na Moskevské konzervatoři, který se věnoval vojenské hudbě a národním písním. První vystoupení souboru se uskutečnilo v Ústředním domě Rudé armády v Moskvě a tehdejší Soubor rudoarmějské písně tvořilo 12 mužů - osm zpěváků, dva tanečníci, harmonikář a recitátor.

Zpočátku vystupovali v Moskvě, ale postupně začali vyjíždět i do okolí. S rostoucím úspěchem se soubor začal rozrůstat a v 30. letech měl již 300 členů. V současnosti má těleso, jehož celý název zní Dvakrát řádem Rudého praporu vyznamenaný akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, kolem 200 členů. Jméno svého zakladatele nese od roku 1949, původně byl pojmenován po bolševikovi Michailu Frunzem.

Sbor ruských armádních hudebníků už zpívá a tančí 80 let.
Zdroj: ČT24

Popularitu, převážně mezi mladším publikem, získali Alexandrovci také díky spolupráci s finskou skupinou Leningradští kovbojové, se kterou absolvovali světové turné. Unikátní kombinaci vojenských písní s rokenrolem v podání „kovbojů“ zachytil finský režisér Aki Kaurismäki ve svém kultovním dokumentu Totální balalajková show z roku 1994.

Alexandr Alexandrov stál v čele souboru až do své smrti v roce 1946. Poté se ujal řízení souboru jeho syn Boris a nyní stojí v čele Alexandrovců Leonid Malev. Soubor dnes zaměstnává asi 200 lidí, z toho je většina příslušníků ruské armády. Alexandrovce tvoří výhradně mužský pěvecký sbor, orchestr, balet a skupinka sólistů a dirigentů. V souboru zpívají muži všech věkových kategorií, ženy většinou jako sólistky doprovázejí sbor nebo jsou tanečnicemi baletního souboru. Řádný konkurz se vypisuje údajně přibližně každé tři roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...