Proslulou Kunštátskou keramiku se nedaří zachránit

Kunštát – Výroba ve slavné keramické dílně v Kunštátě na Blanensku už rok a půl stojí a nový provozovatel je v nedohlednu. Po smrti majitele dílny nemá kdo v tradici pokračovat. Zájemce o obnovení výroby keramiky pod tradiční značkou KK se sice přihlásil, od investice ale nakonec upustil. Vdova po majiteli teď dílnu, galerii i ochrannou známku nabídla k prodeji.

Už téměř rok a půl jsou vypalovací pece v kunštátské keramické dílně vychladlé. Po sto třiceti letech tradice tamní hrnčíři v červenci 2010 přerušili práci – dva měsíce po náhlé smrti známého keramika a majitele ochranné známky Luboše Sedláka. Zájemce o výrobu pod tradiční značkou KK, který chtěl převzít i galerii Moravia Art, se sice přihlásil, jednání ale vázla na zdlouhavém dědickém řízení a investice nakonec nevyšla.

Teď je Kunštátská keramika znovu na prodej – za šest milionů se vším všudy. Vdova po keramikovi Luboši Sedlákovi hledá pokračovatele slavné tradice. Prodává proto celý komplex, včetně dílny, galerie i s ochranné známky. Kupce ale zatím nenašla.  

2 minuty
Hovoří znalec místní historie Radim Štěpán
Zdroj: ČT24

„Bylo to pro mě poměrně nepříjemné překvapení, když jsem viděl, že se dílna pana Sedláka prodává přes realitní kancelář. Mám obavu, že to bude částečně zánik tradičního výrobce kunštátské keramiky,“ svěřil se kastelán kunštátského zámku a znalec místní historie Radim Štěpán. Dílnu nezachrání ani město. Důvodem jsou peníze. „Kunštát v současné době nemá prostředky na to, aby dílnu odkoupil, rekonstruoval a provozoval. Je to spíš úkol pro nějaké sdružení keramiků nebo jiné společenství,“ uvedl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter (ČSSD) a dodal, že doufá, že se keramický věhlas města udrží. 

Čím je Kunštátská keramika jedinečná?

„Je to takzvaná kamenina. František Brablec začal keramiku pálit na více než tisíc stupňů Celsia. Díky tomu je velmi odolná a vhodná pro použití také v kuchyni,“ vysvětlil keramik Milan Růžička. „Srovnávat Kunštátskou keramiku s obyčejnou je jako srovnávat obyčejné železo s ocelí. Je pevná, ale přitom křehká,“ dodal s úsměvem. Důraz řemeslník kladl na klasickou ruční práci na hrnčířském kruhu. Keramika má díky tomu specifický, obtížně napodobitelný vzhled a rozmanité tvary.

Výrobní tajemství keramik Sedlák neprozradil

Luboš Sedlák stál v čele keramičky od osmdesátých let, kdy ji převzal po známém designérovi Jiřím Kemrovi. Sedlákovou specialitou byly například hrnečky s režným proužkem vyrobené rovněž technikou přepalování. Všechny tyto hrnečky mají bílou glazuru, ze které vystupuje hliněný proužek. 

Když v dubnu 2010 keramik zemřel, odešel, aniž by si vychoval nástupce. „Mnohé výrobní postupy bohužel ovládal jen on. Bude těžké na ně navázat. Kdyby výroba tradiční keramiky v Kunštátě skončila, byla by to pro město obrovská ztráta,“ podotkl před časem kastelán Štěpán. Jeho obavy se bohužel naplňují. 

Osm století hrnčířské tradice 

Výroba proslulé Kunštátské keramiky se rozběhla v roce 1882 v dílně Františka Brablece. Kořeny tohoto řemesla v Kunštátě však sahají mnohem hlouběji. „Jeho počátky souvisejí přímo se vznikem města. Můžeme je tedy datovat už do 13. století,“ řekl kastelán. Vznik hrnčířského řemesla umožnily příznivé přírodní podmínky. 

„V okolí Kunštátu jsou bohatá ložiska jílu. Dříve v některých místech vystupovala až na povrch. Místní zemědělci ho začali zpracovávat, hrnčířstvím se bavili hlavně v zimě,“ doplnil Štěpán. Hrnčířský cech v Kunštátě vznikl na přelomu18. a 19. století. Kromě řemeslnické dílny v Kunštátě donedávna působil také závod Keramika Kunštát, jehož výrobky byly spíše užitkové než umělecké. 

Hrnčířský jarmark v Kunštátě

Kunštát žije svojí keramickou tradicí. A to zejména třetí týden v září, kdy se ve městě od roku 1993 každoročně koná Hrnčířský jarmark. Poprvé se na něm představilo 20 prodejců keramiky a jiného řemeslného zboží z nejbližšího okolí. O rok později se jednodenní jarmark protáhl na dva dny a přivítal už 45 prodejců. V současnosti se jarmark koná vždy od pátku do neděle, každý rok ho navštíví na 15 000 návštěvníků. Zájem řemeslníků z celé republiky o účast na jarmarku je tak velký, že z kapacitních důvodů město nemůže umožnit všem zájemcům představit své výrobky

Kunštátská keramika je na prodej, celkem za šest milonů
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...