Problém nejen Havířova - do škol s Romy se bílé děti nehrnou

Havířov - Do havířovských základních škol přichází k zápisům rok co rok méně dětí. Ředitelé to přičítají na vrub nadpoloviční většině žáků z rodin ze sociálně vyloučených lokalit. Nový návrh financování ministerstva školství nyní ukáže, zda mají takové školy šanci na přežití.

Je-li ve škole velké množství problémových dětí, rodiče své děti raději vozí do jiných škol vzdálených i několik desítek kilometrů. Třídy v sociálně vyloučených lokalitách tak zejí prázdnotou. „Vyklidíme kostel, vyklidíme školu, vyklidíme hospodu a čtvrť zůstane jejich, to se může stát,“ zlobí se a poukazuje na problémové soužití většinou s Romy ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Petra Židková.

V roce 2002 přitom měla Základní škola Kapitána Jasioka 400 žáků, teď v lavicích sedí jen polovina. Podobné problémy mají i další školy. „Výsledky jsou vždycky odpovídající sociálnímu složení žáků,“ potvrzuje ředitel ZŠ Jarošova Václav Hujer.

2 minuty
Reportáž Ivy Kubánkové
Zdroj: ČT24

Sociální nouze se bude muset prokázat

Školy dostávají od státu peníze za každého žáka ze sociálně slabší rodiny, od roku 2014 se to má ale změnit - aby finance získaly, musí ministerstvu doložit, že je rodina žáka skutečně bez peněz. „Zatím si nedovedu představit, že by např. rodiče dětí na nižší sociálně kulturní úrovni byli ochotni získat nějaké potvrzení o tom, že právě jejich dítě patří do skupiny dětí, kterým by měla být věnována zvýšená péče,“ nevěří plánům ředitel Hujer.

Děti ze sociálně vyloučených lokalit přitom potřebují větší péči, už jen proto, že rodiče je často ve vzdělání nepodporují. Nižší státní dotace by tak mohly vést k uzavření škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...