Poštovská ulice v Brně bude bez pošty, změna čeká i Zlín

Zlín, Brno - Hlavní poštu ve Zlíně čeká stěhování. Z náměstí Míru v srdci krajského města zmizí po čtvrtstoletí. Mnohem starší je brněnská pobočka na ulici Poštovská, kterou taky čeká stěhování. Po 138 letech.

Pětadvacet let byli obyvatelé Zlína zvyklí navštěvovat poštovní úřad na náměstí Míru přímo naproti tamní radnici. Teď se ale Česká pošta po měsících dohadů definitivně rozhodla pobočku přesunout. Nově ji Zlíňané najdou v areálu bývalých obuvnických závodů. Vzdušnou čarou o půl kilometru dál. Pošta lidem slibuje, že jim přesun vynahradí komfortem moderně vybavené pobočky. Důvod přesunu byl hlavně ekonomický, pošta doufá, že ušetří na nájmu. Kdy přesně původní budova v srdci Zlína poštovním účelům doslouží, zatím není jasné. Nový objekt totiž ještě čekají úpravy. Předběžný termín stěhování – první polovina roku 2013.

Poštovská bez pošty 

Po 138 letech přijde o svůj symbol Poštovská ulice v Brně. Místní poštovní úřadovna tam skončí v únoru. Jedna z největších brněnských poboček České pošty se přestěhuje do budovy u hlavního nádraží a na ulici Orlí. Důvodem je hlavně špatná dostupnost pobočky na Poštovské, její poloha v centru komplikuje hlavně dopravu velkých zásilek. Poprvé od roku 1874 tak bude Poštovská ulice bez pošty. 

Pošta zavře stovky, možná i tisíce poboček 

Podle nejnovějšího návrhu Českého telekomunikačního úřadu by mohla Česká pošta zavřít až 2 tisíce poboček, tedy dvě ze tří stávajících úřadoven. Tak zní alespoň návrh, který má vymezit podmínky dostupnosti pošty. Pobočky mají zůstat jen v obcích nad 2 500 obyvatel, z menších obcí by to nemělo být na poštu dál než deset kilometrů. V tuto chvíli má Česká pošta 3 317 poboček. Její síť je hned po Itálii druhá nejhustší v Evropě. 

Pošta se letos po dohodě se Svazem měst a obcí chystá uzavřít téměř 60 ztrátových poboček a v postižených obcích nabídnout jiné formy zajištění služeb. Česká pošta své pobočky jen neruší, nové úřadovny by naopak měly vznikat v obchodních centrech nebo satelitních městech, kde je zvýšená poptávka po poštovních službách.

Ve městě stěhování, v obcích rušení

Trable lidí s přesouváním poštovních poboček na nová místa ve městech musí lidem na vesnicích připadat jako malicherné, tam se totiž pošta snaží pobočky rušit. To se týká zejména obcí do 2 500 obyvatel. Česká pošta přišla s konceptem tzv. pošta Partner. Návrh spočívá v tom, že část agendy za pošty převezme obecní úřad nebo jiný provozovatel.

První Partner pošta na Moravě zahájila činnost v loňském roce v obci Růžďka na Valašsku. Starostové ale strategii pošty vnímají spíše jako danajský dar, přesto v některých obcích na partnerství přistoupili, aby zachovali službu pro občany. Na Moravě měly letos přibýt pošty Partner v Dolních Věstonicích, Lechovicích, v Dolní Lhotě u Luhačovic a ve Vranově nad Dyjí.

Zatímco Česká pošta z vesnic mizí, banky zvolily přesně opačný postup. Do několika obcí v jižních Čechách začaly zajíždět mobilní banky v podobě transportního automobilu. Na podzim budou moci tuto službu otestovat i obyvatelé Moravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...