Brno – Pochod centrem Brna, který dnes uspořádala politická strana Moravané, měla veřejnosti připomenout možnost zvolit si v blížícím se sčítáním lidí, domů a bytů moravskou národnost a moravštinu. Stovka účastníků s červeno-žlutými vlajkami klidně prošla z Moravského náměstí k Českému statistickému úřadu. Od pondělí začnou aktivisté roznášet do milionu domácností na Moravě letáky vyzývající, aby se její obyvatelé při sčítání lidu přihlásili k moravské národnosti a zvážili, zda jako svůj mateřský jazyk uvedou moravštinu.
Podle předsedy občanského sdružení Moravská národní obec (MNO) Jaroslava Krábka je naprosto nepopiratelné, že v České republice je jeden spisovný jazyk, a to český. Do formulářů se ale nebude vypisovat spisovný, nýbrž mateřský jazyk. „Na Moravě se jazyk, jimž lidé mluvili, nazýval moravský neboli moravština. Uváděli jej tak i lidé do sčítacích archů za Rakouska-Uherska, a to ještě počátkem 20. století,“ vysvětlil Krábek.
Uvedení moravského jazyka do sčítacích archů vnímá jako emotivní vyjádření obyvatel Moravy k jejich hovorovému jazyku. Obdobným příkladem je podle něj v Bosně bosenština, která je shodná se srbochorvatšinou používanou v bývalé Jugoslávii.
Moravský národ
Aktivisté chtějí, aby se při sčítání lidu přihlásilo co nejvíce lidí k moravské národnosti. V roce 1991 se k ní přihlásilo 1,2 milionu obyvatel tehdejšího Československa. O deset let později jejich počet klesl na přibližně 380 tisíc. Pokles přičítají aktivisté mimo jiné i snaze centrálních úřadů o „čechizaci“ východní části státu.
