Pavel Tigrid musel dvakrát emigrovat, ale nezapomněl…

Praha - Pavel Tigrid strávil přes polovinu svého života v nuceném exilu, přesto ale na svou vlast nikdy nezanevřel. Jeho hlas mohli za války slýchat posluchači československého vysílání BBC, během éry komunistické vlády pak v USA a později ve Francii vydával časopis Svědectví. Do Čech se Tigrid vracel až po listopadu 1989, byl poradcem Václava Havla, vedl resort kultury a angažoval se i v česko-německých vztazích. Poslední roky žil hlavně ve Francii, kde ve věku nedožitých 86 let 31. srpna 2003 zemřel.

Tigridův život a dílo prodchla touha po zachování spravedlnosti a slušnosti. Například už krátce po svém návratu z londýnského exilu v roce 1945, přestože jeho rodina patřila mezi oběti holokaustu, neváhal veřejně vystoupit proti násilí, jež provázelo odsun Němců z Československa. Tato Tigridova vlastnost se ukázala být velkou nevýhodou v době, kdy se v poválečném Československu k moci pomalu dostávala komunistická strana.

Nejprve musel odejít z ministerstva zahraničí a začátkem roku 1948 podruhé emigroval. Jeho útěk za hranice se tehdy neobešel bez přídechu dobrodružství - odjel na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu a za úspěšný přechod hranic mohl vděčit náhodě.

Přes Mnichov, kde krátce působil ve Svobodné Evropě, se dostal do Spojených států.Tam zpočátku pracoval jako číšník, už v roce 1956 ale založil časopis Svědectví. Od roku 1960, kdy s ženou Ivanou přesídlil do Paříže, se postupně z redakce časopisu stalo v podstatě kulturní centrum české emigrace. Za nejcennější na Svědectví ale Tigrid považoval to, že to nebyl časopis určený ani tak exilovému publiku, jako čtenářům v Československu. „Pašovali jsme ho sem všemi možnými způsoby, přes diplomatická zastoupení, v autech, v kamiónech. Doufali jsme, že tady bude kolovat. Když jsem se v 90. letech vrátil, jen jsem zíral, kdo všechno to četl a jak to kolovalo. Udělalo mi to velkou radost,“ vzpomínal.

Do Československa se znovu vrátil až na prezidentskou inauguraci Václava Havla v prosinci 1989 a rozhodl se tu na několik let zůstat. Byl poradcem a asistentem prezidenta Václava Havla (od února 1990 do Havlovy demise v červenci 1992), začátkem roku 1994 ve vládě Václava Klause vystřídal na postu ministra kultury Jindřicha Kabáta.

Po volbách v roce 1996 se už na ministerstvo nevrátil, později se pokusil získat senátorský mandát na Praze 1. Voliči ale ve druhém kole dali přednost Václavu Bendovi. Pavel Tigrid se tedy vrátil na Pražský hrad, kde se věnoval česko-německým vztahům. V letech 1998 až 2000 byl koordinátorem české části Koordinační rady česko-německého diskusního fóra. Za jeho zásluhy v této oblasti získal před třemi lety i nejdůležitější německé ocenění, Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy. Prezident Václav Havel mu už dříve udělil Řád T. G. Masaryka.

Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil 27. října 1917 v Praze. Pocházel z židovské rodiny, jeho otec byl spíše  volnomyšlenkárským ateistou. Syna nechal po narození pokřtít. Přesto musel po příchodu nacistů emigrovat - přes Slovensko a Německo se dostal až do Anglie, kde také přišel k pseudonymu Tigrid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...