Oscarové nominace proměnilo zatím jen málo Čechů

Los Angeles/Praha - Filmy nebo jejich tvůrci z bývalého Československa a České republiky si v minulosti odnesli již několik Oscarů. Zatím posledním úspěšným českým filmem byl před jedenácti lety Jan Svěrák s Koljou. Od té doby získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek Jan Hřebejk s filmem Musíme si pomáhat a Ondřej Trojan se snímkem Želary, ani jeden ale nakonec neuspěl.

V letošních cenách mohou umělci pocházející z ČR získat dokonce tři pozlacené sošky. Vedle Markéty Irglové, nominované za nejlepší filmovou píseň, má dvě nominace za film Ratatouille i americký animátor s českými kořeny Jan Pinkava.

Právě Pinkava už doma jednoho Oscara má, dostal jej v roce 1998 za krátkometrážní film Geriho hra. Prestižní americká filmová cena zamířila do Československa poprvé v roce 1949, kdy tehdy dvanáctiletý Ivan Jandl získal zvláštní ocenění za dětský herecký výkon za roli ve snímku Poznamenaní režiséra Freda Zinnemanna. Prvním československým snímkem oceněným v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film byl v roce 1966 Obchod na korze dvojice Ján Kádár a Elmar Klos. Oscara pro neanglicky mluvený film získal o dva roky později i Jiří Menzel za Ostře sledované vlaky.

Nejznámější český režisér Miloš Forman získal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl dvakrát nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První Formanův Oscar byl za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za snímek Amadeus (1985). Zatím naposledy byl Forman nominován v roce 1997 se snímkem Lid versus Larry Flint , cenu za režii ale tehdy dostal Anthony Minghella za Anglického pacienta. Díky snímku Amadeus získali cenu akademie také Theodor Pištěk za kostýmy a scénický výtvarník Karel Černý.

Pištěk má na kontě ještě nominaci za Formanova Valmonta, díky spolupráci s tímto režisérem měl naději na Oscara i kameraman Miroslav Ondříček, který však nakonec cenu nezískal. Jen s nominací se nakonec musel spokojit také Jiří Menzel za film Vesničko má středisková (1987), stejně dopadl Jan Svěrák s Obecnou školou (1992).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...