Olomoucká knihovna musí rušit pobočky

Olomouc - Část poboček knihovny v Olomouci se bude muset zrušit. Od příštího roku totiž stát přestane městským knihovnám vyplácet příspěvky. Na olomouckou knihovnu přitom dosud přispíval téměř osmnácti miliony korun, v rozpočtu na příští rok už s ní ale vůbec nepočítá.

12 tisíc lidí má platnou čtenářskou průkazku – to znamená, že každý osmý Olomoučan si chodí do Městské knihovny pro knížky. Dosud má komfort v podobě celkem šestnácti knihoven po celém městě. Co ho láká nejvíc, jsou nové knihy. „Pokud jim je neposkytneme, tak se od nás odvrátí. Hlavně děti jsou zvídavé, potřebují nové věci,“ říká ředitelka Městské knihovny Olomouc Lenka Prucková. Nové tituly mohla knihovna nakupovat ve velkém, protože léta fungovala se stejným rozpočtem – téměř 17 milionů 700 tisíc od státu plus půl milionu od města. O peníze od státu teď přijde. Zřejmě proto, že knihovna patří městu.

A město ve svém rozpočtu sice peníze našlo – jenže o dva miliony míň než by bylo potřeba. „Polovinu částky jsme získali z výtěžku z hazardu a těch druhých osm milionů korun jsme museli vzít z rozpočtu, samozřejmě někde chybět bude,“ uvedl náměstek primátora Olomouce Jan Holpuch. Šetřit na knihách ale ředitelka odmítá. Úspory proto musí hledat jinde. Zastavení peněz od státu pocítí i čtenáři, roční registrační poplatek se zvýší z 80 na 100 korun a zvýší se i pokuty za pozdní vrácení. To ale stačit nebude. Budou se muset ještě rušit i některé pobočky. Radní ujišťují, že v okrajových částech města se lidé bát nemusí, rušení se dotkne spíš poboček, ze kterých je dobrá dostupnost do hlavní knihovny v centru města. O tom, které pobočky nakonec město zruší, rozhodnou radní v lednu.

2 minuty
Reportáž Martiny Tlachové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...