New York - Historickým úspěchem kandidátů černé pleti a výrazným vítězstvím demokratů nad republikány skončily nejvýznamnější ze stovek volebních soubojů, které se konaly 7. listopadu 1989 ve Spojených státech. Z nich se největší pozornost soustřeďovala na volbu starosty v New Yorku, v níž zvítězil Afroameričan David Dinkins, který se tak stal prvním černošským starostou tohoto největšího amerického města. Do nejvyšší funkce se až dvaašedesátiletý prezident samosprávné oblasti Manhattan dostal, když porazil republikána Rudolpha Giulianiho, a v úřadu vystřídal demokrata Edwarda Kocha, který zastával funkci newyorského starosty dvanáct let. Zařadil se tak k dalším asi třem stovkám starostů černé pleti různých měst Spojených států, vesměs členů Demokratické strany.
Kvůli barvě ho v armádě nechtěli
Když se chtěl Dinkins v roce 1945 přihlásit k americké námořní pěchotě, odmítli ho kvůli barvě pleti. Rasová kvóta, která tehdy u jednotek platila, byla již prý naplněna. Přesto se nedal odradit, do armády vstoupil a u „mariňáků“ sloužil. Následně vystudoval práva a v newyorském Harlemu vstoupil do Demokratické strany. Tehdy však jistě netušil, čeho díky tomuto rozhodnutí dosáhne, a že se proto zapíše do dějin svého města.
Etnický starosta nepokojům nezabránil
Od Dinkinsona se očekávalo, že především uleví rasovému napětí, které v New Yorku přetrvávalo. Místo toho bylo jeho funkční období poznamenáno několika událostmi, které soužití menšin příliš neusnadnilo. Nepokoje ve čtvrti Crown Heights, jež byly dokonce některými přirovnávány k novodobému protižidovskému pogromu, výrazně ztížili starostovi obhajobu svého úřadu. Veřejné renomé mu nezlepšil ani bojkot korejských obchodníku ve Flatbush.
Přestože byla kriminalita na počátku 90. let na ústupu, jeho kritici ho obviňovali z přílišné slabosti a nerozhodnosti, zejména co se týká potlačování nelegálního obchodu a násilného chování. Kvůli ekonomickému poklesu, který postihl celou zemi vlivem války v Perském zálivu, se město dostalo do vážných ekonomických problémů. Starosta Dinkins byl nucen zvýšit daně a radikálně snižovat výdaje, například na vzdělání a zaměstnanost. I tak neměl New York v roce 1991 dost financí, aby mohl zaplatit městským zaměstnancům.
Komunální volby v roce 1993 se staly jednoznačným vítězstvím Rudyho Giulianiho, jenž tak mohl oplatit předchozí porážku. Dinkinks v klání ztratil především podporu menšin, kterým před čtyřmi roky vděčil za své zvolení. Po odchodu z funkce se již nijak politicky neangažoval a začal být aktivní v akademické sféře.
