Největší exponát přehlídky Ruslan přistál v Mošnově

Mošnov - Před očima několika stovek lidí dosedl na plochu Letiště Leoše Janáčka v Mošnově přesně pět minut po půl druhé obří letoun AN-124 Ruslan. Za posledních pětadvacet let je to už potřetí, co přistál v Mošnově. Letos bude pro návštěvníky Dnů NATO k vidění po celou dobu přehlídky. Navíc přivezl z Afghánistánu vybavení Armády České republiky používané jednotkami Provinčního rekonstrukčního týmu na americké základně SHANK v Afghánistánu.

Obří Antonov, vyrobený na Ukrajině, vzlétl poprvé 26. prosince 1982. Pohání ho čtyři proudové motory ZMKB Lotarev D-18T, z nichž každý má tah 229 kilonewtonů. Díky nim dosahuje rychlosti až 865 kilometrů v hodině. Na leteckých dnech v Evropě je šedesát devět metrů dlouhý stroj s rozpětím křídel přes sedmdesát tři metrů k vidění velmi zřídka. Na statické ukázce Dnů NATO se představí jen díky úzké spolupráci české armády s pořadateli akce - sdružením Jagello 2000.

Česká republika je členskou zemí mezinárodního programu Severoatlantické aliance SALIS (Strategic Airlift Interim Solution) od roku 2006 a dlouhodobě využívá letouny Ruslan společnosti Volga-Dněpr pro přepravu strategického materiálu do zahraničních misí.

Už na jaře roku 2003 ale přepravoval Ruslan pro českou armádu například polní nemocnici do Basry v Iráku. Uskutečnil tehdy téměř dvě desítky letů. Pokud členský stát SALIS požádá o přepravu, má na kterémkoli světovém letišti do dvaasedmdesáti hodin připravený odpovídající stroj.

Ruslan přiletěl z Kábulu přes Baku, přivezl vybavení z končící české mise v Afghánistánu, konkrétně sedm kontejnerů, ve kterých bylo poskládáno Polní servisní pracoviště využívané pro opravy automobilů Iveco a Dingo.

Česká Armáda má nyní v zahraničních misích přes tři sta vojáků. Působí v Afghanistánu, Mali, Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Čeští vojáci se společně s Brity také účastní operace Evropské unie proti somálským pirátům.

Posádku Ruslanu tvoří jedenáct mužů

Posádku Ruslanu tvoří jedenáct mužů, kteří mohou v letounu vysokém přes dvacet metrů přepravit až sto sedmdesát jedna tun materiálu. K dispozici mají také kuchyňku a ložnice.

Ostravské letiště Leoše Janáčka je pro přistávání velkých letounů ideální, má tři a půl kilometru dlouhou přistávací a vzletovou dráhu a upravený systém pojezdových komunikací. Bez problémů tam může přistát nejen nákladní Antonov, ale například i strategický bombardér B-52 amerického letectva. Ten bude na letošním ročníku chybět kvůli úsporným opatřením americké vlády.

Pořadatelé považují Antonov-124 Ruslan za jeden z největších taháků letošních Dnů NATO.

2 minuty
Reportáž Venduly Horníkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...