Zlín – Starostové menších měst a obcí znovu vytáhli do boje proti nespravedlivému rozdělování peněz. Nelíbí se jim, že evropské dotace v minulých letech hodně čerpaly silné firmy nebo velkoměsta. V takzvané Druhé zlínské výzvě, kterou už podepsalo přes pět stovek lidí napříč republikou, požadují, aby nejméně 65 procent dotací směřovalo do venkovských regionů.
Josef Polčák vyrábí ve své firmě v Újezdu na Zlínsku obuvnická kopyta a další komponenty pro výrobu obuvi. Zaměstnává pět lidí, rád by ale výrobu rozšířil, a vytvořil tak pracovní místa pro dalších pět lidí. Pomohl by tím i regionu, kde podniká – ten trápí vysoká nezaměstnanost. „Rád bych na to získal evropské dotace, ale jejich získání pro mě znamená hodně administrativy a času. Kvůli jedinému razítku bych musel jet do Zlína,“ vysvětlil Polčák důvod, proč se zatím do vyplňování žádostí o dotace nepustil.
Podobně jsou na tom v sousedním Vysokém Poli. Tamní radnice vlastní halu, kterou by radní chtěli za evropské peníze opravit a vytvořit v ní pilu. „Vzniklo by tak několik pracovních míst a snáz bychom tady udrželi lidi, když by měli práci,“ řekl starosta Josef Zicha (STAN). Stejně jako Josefa Polčáka ale radnici odrazuje náročná administrativa.
Proto se starosta Zicha připojil ke Druhé zlínské výzvě, která apeluje na změnu způsobu rozdělování evropských dotací. Její autoři požadují, aby dotace přednostně putovaly do menších obcí a znevýhodněných regionů. „Bohužel pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým hráčům – silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá být odsunut na boční kolej nebo – s nadsázkou řečeno – na trasu lokálky, které navíc hrozí zrušení,“ tvrdí autoři Druhé zlínské výzvy.
Právě teď totiž vláda vyjednává smlouvu s Evropskou komisí, na jejímž základě se budou v novém rozpočtovém období v letech 2014–2020 vyplácet dotace. „I po všech výkyvech na finančních trzích zřejmě nepůjde o malé peníze, nicméně to bude patrně poslední příležitost získat významné prostředky z fondů EU do naší země,“ píše se ve Druhé zlínské výzvě.
Starostové podepsaní pod výzvou chtějí, aby 65 procent prostředků mířilo na venkov a do menších měst. Svůj podpis už k výzvě připojilo více než pět stovek lidí.
My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:
1. Respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného operačního programu 2014–2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.
2. Zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014–2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.
3. Zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy místních akčních skupin ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.
Původní Zlínskou výzvu zformulovali starostové ze Zlínska v roce 2006. Tehdy výzva žádala o změnu rozpočtového určení daní. Výzvu tehdy podepsalo přes 1 500 starostů a starostek z celé České republiky. Naplnění se výzva dočkala letos, kdy začal platit nový zákon o spravedlivějším rozpočtovém určení daní.
