Olomoucký kraj - Několik domů s laboratořemi, kolem nich jsou skleníky a pole. To je Centrum regionu Haná, kde olomoučtí odborníci s trochou nadsázky zachraňují lidstvo. Zkoumají tam totiž genetiku rostlin a ve světě v tom patří k úplné špičce. Regionální centrum, které dnes vědci slavnostně převzali, stálo téměř miliardu korun.
Najdeme zde rostliny, laboratoře, speciální přístroje. Například dvě z několika místností stály osmačtyřicet milionů.
„Rostliny se postupně z místa, kde rostou, přesouvají skrz tento systém a tam jsou zavlažovány. Poté jsou měřeny jednotlivé parametry,“ uvedl Dušan Lazar, vědecký pracovník.
Podle toho se pak dá vyhodnotit, který z typů rostlin je nejodolnější a kde se mu bude nejlépe dařit.
Vybavení řady laboratoří je nad evropským, možná i nad světovým průměrem.
V jednom ze skleníků jsou desítky druhů banánovníků. Olomouckým vědcům se podařilo přečíst jejich genetické informace a díky tomu budou na plantážích v Asii nebo Africe růst mnohem odolnější druhy.
Už teď je totiž podle vědců jasné, že v roce 2050 bude na světě žít o dvě miliardy lidí víc a produkci potravin bude třeba kvůli rostoucí životní úrovni zvýšit o šedesát procent.
„Zeměkoule se nezvětší, množství orné půdy se nezvětší, takže jediné řešení je zvýšit výnosy plodin,“ uvedl Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná.
A to je možné právě díky genetice. Nejdůležitější plodinou pro lidstvo je pšenice. Její dědičná informace se v cytometru rozdělí na menší části, jednotlivé klony se pak pomocí tohoto robota rozdělí do misek a ty se uchovávají v mrazácích.
Za budovami už to vypadá i pro člověka, který genetice nerozumí, srozumitelněji. Je zde pokusné pole, na kterém pšenice roste.
Zájem o práci v novém centru projevilo celkem tři sta vědců ze třiceti států světa. V Olomouci měli přitom původně strach, že o mozky bude nouze.
„Řada pracovníků byla na zahraničních stážích, misích a vůbec se neplánovali vrátit do České republiky. právě tento program je o tom přesvědčil,“ uvedl Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná.
V centru teď pracuje sto třicet vědců dvanácti národností.
