Lockerbie (Skotsko) – Nejhorší letecká katastrofa v Evropě, u které ještě mnohé zbývá objasnit. Otázkou je, zda pozadí atentátu nad Lockerbie umožní okolnosti odhalit, poté co loni zemřel jediný odsouzený pachatel a řada důležitých libyjských archivů z éry Muammara Kaddáfího zůstala v plamenech. V letadle americké společnosti PanAm našlo 21. prosince 1988 smrt celkem 259 lidí, dalších 11 osob zahynulo přímo ve skotském Lockerbie, kam letadlo dopadlo. Libye se k odpovědnosti za útok, k němuž agenti tajné služby použili trhavinu semtex československé výroby, přiznala až v roce 2003.
Letadlo Boeing-747 odstartovalo z londýnského letiště Heathrow v 18:25 místního času do New Yorku. Na palubě bylo 243 cestujících a 16 členů posádky. Asi o půl hodiny později překročilo letadlo anglicko-skotské hranice, na radarech bylo pozorováno ještě v 19:02, kdy letělo ve výšce 9400 metrů rychlostí 580 km/h. Poté v letadle explodovala nálož: zahynulo všech 259 cestujících z 21 zemí (kromě 180 Američanů též například 41 Britů) a na zemi přišlo o život dalších 11 osob - celkem zemřelo 270 osob.
Trosky letadla dopadly na město Lockerbie, kde způsobily kráter 47 metrů dlouhý a zničily řadu domů. Podle pozdějšího vyšetřování bylo zjištěno, že nálož vybuchla v přední části zavazadlového prostoru. K výbuchu bylo nejspíš použito asi 400 gramů plastické trhaviny semtex. Ta byla zabudována v radiopřehrávači v jednom kufru.
Spolu s přehrávačem bylo v zavazadle i dětské oblečení, o němž se později zjistilo, že bylo vyrobeno na ostrově Malta. Odborníky dovedlo oblečení až k maltskému obchodníkovi Tonymu Gaucimu, který ono oblečení prodal hlavnímu atentátníkovi Abdalu Basatu Alí Midžrahímu. Ten byl tehdy zaměstnancem bezpečnostního oddělení libyjských aerolinií na Maltě.
Právě Midžrahí s dalším obviněných důstojníkem Amínem Chalífou Fímá měli propašovat na palubu kufřík s náloží tvořenou údajně výbušninou československé výroby semtex. V obžalovacím spisu ale není semtex výslovně zmíněn, bývalá ČSSR však v obžalobě figuruje jako jedna z komunistických zemí, kterou oba muži v druhé polovině 80. let navštívili. „Fímá byl člověk, kterého já považuji za důležitějšího, ale který byl později propuštěn. Vyšetřování totiž naznačují, že, to mohl být nadřízený Midžrahího,“ komentuje publicista Jan Petránek.
Právě Libyjec ve svých 60 letech onemocněl rakovinou prostaty, kvůli níž byl roku 2009 propuštěn z britského vězení do Libye. Tehdy mu lékaři dávali tři měsíce života. Nakonec ale vydržel naživu až do května 2012. Británie byla za vydání hojně kritizována, protože se objevily informace, že Midžrahího vyměnila za své ropné zájmy v Libyi. Pro mnoho Libyjců je Midžrahí hrdina a obětní beránek, jehož Západ zneužil k ovládnutí Libye. Kaddáfí Midžrahího a dalšího člena tajné služby vydal k soudu do Skotska roku 1999, aby se vyvázal ze sankcí a mohl normalizovat vztahy se Západem.
Zřejmě hlavním důvodem, proč Libye zorganizovala útok na americké letadlo, byla zapomenutá epizoda. V roce 1985 bombardovala letadla Spojených států, která startovala ze základny ve Velké Británii, několik míst v Libyi. Při útocích zemřelo 47 lidí. O tři roky později se chtěla Libye pomstít tím, že zaútočila na americké letadlo.
Tragédie u Lockerbie mohla být i odvetou za výbuch nálože na západoberlínské diskotéce, při kterých zahynulo 44 civilistů. „Nevím, kolik toho shořelo v tripolském archivu vlády Kaddáfího, kde byly pokyny pro to, co se dělo ve světě, a že to byl Kaddáfí, kdo zřejmě musel dát pokyn pomstít se Američanům za určité věci,“ dodává Petránek.
