Manžel se dívá z nebe, věří vdova po letci Škarvadovi

Mošnov – Pozvání na Dny NATO v Ostravě přijala také vdova po nedávno zemřelém válečném letci bojujícím v Anglii, Zdeňku Škarvadovi. „Jsem tady z úcty ke svému manželovi. Navíc je to slušnost, povinnost a já jsem slušně vychované děvče,„ říká paní Ivana. „Kdyby byl Zdeněk naživu, určitě by tady nechyběl. A vlastně ani nechybí, dívá se na nás z nebe. Když jsem ráno vstávala, podívala jsem se na oblohu a prosila, aby byla modrá, aby piloti mohli ukázat, co umí,“ líčí Ivana Škarvadová.

Ukázkami byla nadšená. „Nejlepší ale byli Turci,“ říká. Líbí se jí, že přehlídka přilákala i hodně mladých lidí. „Mám opravdu radost, že je tady tolik mladých. Kdysi se říkalo “mládí vpřed“, není to moc populární slogan, ale dnes by to měla být pravda. Mladí lidé jsou přetechnizovaní, mají možnosti, které jsme nikdy neměli. A přece přijdou i na tuto akci," dodává Ivana Škarvadová.

Shrnuje, že Dny NATO mají za svou poměrně mladou historii vysoký kredit a znamenají mnoho nejen pro mladé lidi, ale i pro celou Českou republiku.

Brigádní generál Zdeněk Škarvada s manželkou Ivanou
Zdroj: Alexandr Satinský/Mafra

Zdeněk Škarvada

Keep floating - nikdy se nevzdávej - to bylo celoživotní heslo Zdeňka Škarvady, který se narodil v roce 1917 v Olešnici. V jednadvaceti letech se stal armádním pilotem a po nacistické okupaci uprchl přes Polsko a Sovětský svaz do Velké Británie. V hodnosti seržanta byl přidělen k 310. československé peruti RAF a létal na strojích Spitfire a Hurricane. V únoru 1942 musel kvůli závadě při jednom z hlídkových letů opustit letoun a padl do německého zajetí, kde přežil válku. V roce 1950 byl komunistickou mocí degradován a vykonával jen podřadná zaměstnání. Pracoval na stavbách a v dolech. Skutečné rehabilitace se dočkal až v roce 1990, kdy byl povýšen na plukovníka a o deset let později potom do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. Zemřel 11. května 2013 v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...