Kvůli výpovědím lékařů zasedla Bezpečnostní rada kraje. Tvoří krizový plán

Brno - Obávané datum ve zdravotnictví - 1. březen - se neúprosně blíží. Krajští hejtmani dali vládě na dohodu s lékařskými odbory termín do neděle 6. února. Dosavadní jednání mezi ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) a odbory ale zatím nikam nevedla. Péči o pacienty v krajských nemocnicích po odchodu stovek lékařů dnes řešila Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje. Vedení nemocnic a představitelé kraje chystají další výzvu lékařům ke stažení výpovědí a pro pacienty chtějí zřídit krizové linky.

V nemocnicích, v nichž nepřijdou lékaři 1. března do práce, zavedou pohotovostní režim. Plánované výkony a operace budou odloženy a ošetřeni budou pouze pacienti s akutními zdravotními problémy. Lékaře si nemocnice budou mezi sebou půjčovat. Může takový systém fungovat, nebo mají lidé skutečně důvod k obavám? Touto otázkou se dnes znovu zabývali zástupci kraje a představitelé krajských nemocnic.

„Bude to vyžadovat velkou koordinaci jednotlivých nemocnic. Pro pacienta to může znamenat i to, že operace proběhne v jiné nemocnici, než ve které bude následně hospitalizován,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý (ČSSD).

8 minut
Rozhovor Michala Fily s hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem (ČSSD)
Zdroj: ČT24

Oldřich Ryšavý:

„Čísla odcházejících lékařů nejsou až tak dramatická. Horší je to s jejich strukturou.“

Vedení nemocnic a představitelé kraje hodlají lékaře znovu vyzvat ke stažení výpovědí. „Je jasné, že lékařská léče bude značně omezená,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. „Kdyby se hrozby skutečně naplnily, mnohé nemocnice by se musely obrátit i na soukromé lékaře,“ konstatoval. V praxi by to vypadalo tak, že pokud by zdravotníci nestíhali ošetřovat všechny pacienty, mohli by je po dohodě poslat k soukromníkům.

Z jihomoravských nemocnic chce zatím odejít 18 procent lékařů

Z nemocnic na jihu Moravy chce k dnešku odejít 527 lékařů z 2 888, tedy 18 procent. Nejvíce z nich je chirurgů a anesteziologů. Oproti jiným krajům naopak není odchody lékařů ohrožena gynekologie a porodnictví.

Pokud 527 lékařů v březnu nenastoupí do práce, přejde kraj na krizový režim. Kraj odhaduje, že jejich odchod by omezil provoz u 1 210 lůžek akutní péče. Redukce bude znamenat hlavně odklady plánovaných operací. V části nemocnic se uzavřou některá oddělení, řekl novinářům hejtman.

Michal Hašek:

„Informace o dostupnosti zdravotnické péče musí sdílet celá země napříč kraji.“

Onkologický ústav s dalšími nemocnicemi spolupracovat nechce

Akce Děkujeme, odcházíme vyvolala odezvu v deseti jihomoravských nemocnicích, z toho v pěti krajských. Výpovědi podalo 541 lékařů, což odpovídá 31 procentům. Doposud ji stáhlo pouze několik jednotlivců.

Více než polovina lékařů z Masarykova onkologického ústavu v Brně odmítla přebírat za jiné nemocnice akutní péči o pacienty. Ústav jako superspecializované pracoviště není na poskytování akutní péče vybaven
personálně, kapacitně ani materiálně, uvedli tamní lékaři v dnes zveřejněném prohlášení.

V onkologickém ústavu nedal výpověď žádný lékař. Dnes jich však většina
uvedla, že akci lékařských odborů za lepší podmínky k práci a vyšší platy
Děkujeme, odcházíme podporuje. Výpovědi prý nedali, aby dál poskytovali
onkologickým pacientům adekvátní péči. Nikoli proto, že by se ústavu
problémy zdravotnictví netýkaly nebo že by lékaři byli spokojeni se svým
platem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...