Krzysztof Zanussi - tvůrce evropského formátu

Varšava - Vystudoval fyziku a filozofii, aby se posléze rozhodl pro film a rozbor lidských povah. Polský režisér, scenárista a producent Krzysztof Zanussi se vypracoval v oceňovaného tvůrce, který slavil úspěch na festivalech v Benátkách, Cannes či Berlíně. Režisér, který má na svém kontě více než 70 krátkých i celovečerních titulů, má nyní rozpracovány další projekty a realizuje se také v opeře.

„Umění by mělo provokovat. Jít proti všemu očekávání,“ řekl. Jak se to dělá, předvedl svými autorskými díly už v 60. a 70. letech, kdy se zařadil do tvůrčího proudu takzvaného „kina morálního neklidu“. Ve filmech Zanussi analyzoval polskou společnost, ukazoval krize v mezilidských vztazích, zabýval se morálkou a svobodou. Snímky jako Struktura krystalu, Rodinný život, Čtvrtletní bilance, Ochranné zbarvení nebo Spirála naplňovaly i československá kina.

Od 80. let byl už Zanussi tvůrcem evropského formátu - za Rok klidného slunce získal Zlatého lva v Benátkách. V roce 1981 natočil životopisný film o papeži Janu Pavlu II. (byl rovněž jeho kulturním poradcem). K morálním otázkám se už ve svobodném Polsku vrátil v 90. letech seriálem Víkendových příběhů. Ve filmových klubech pak bývají k vidění snímky z posledních let - Cval, Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou či Persona non grata.

Zanussi: „Část mé rodiny vyrábí ledničky, ale filmy produkovat nechtějí.“

Zanussi je tvůrcem i pohotovým glosátorem společenských změn nejen v Polsku, jeho samotný život nabízí řadu zajímavostí. Narodil se 17. června 1939 ve Varšavě a pochází ze slavného aristokratického rodu. Své jméno zdědil po italských předcích, kteří přišli do Polska za habsburské monarchie, když stavěli železnici. „Část mé rodiny stále zůstala v Itálii a vyrábí ledničky, ale filmy produkovat nechtějí,“ předchází režisér vtipem dotazu, který nejčastěji dostává.

Výrazný vliv na Zanussiho měly prožitky z druhé světové války. Zpočátku se zabýval fyzikou a filozofií, rodina si přála, aby se věnoval diplomacii. On ale vystudoval režii na filmové škole v Lodži (1966) a dnes se spolu s Andrzejem Wajdou, Krzysztofem Kieślowskim či Agnieszkou Hollandovou řadí mezi slavné polské filmaře. „V jisté době jsem si uvědomil, že více než věda mě zajímají lidé, kteří ji tvoří,“ řekl ke svému rozhodnutí rezignovat na akademickou kariéru.

V Česku bývá noblesní intelektuál Zanussi častým hostem. Protože se rád věnuje mladým lidem (před lety založil nadaci na podporu talentovaných dětí z neprivilegovaných sociálních vrstev), již několikrát navštívil Letní filmovou školu v Uherském Hradišti. V roce 2001 předsedal porotě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, na Febiofestu získal cenu Kristián za přínos českému publiku, letos v lednu besedoval na Slezské univerzitě v Opavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...