Krajské záchytky stojí 32 milionů, za postel platí jen třetina klientů

OSTRAVA - Dvaatřicet milionů korun stojí roční provoz čtyř protialkoholních záchytných stanic v Moravskoslezském kraji. Z podnapilých klientů však za neobvyklý nocleh zaplatí jen třetina, zbytek přenocuje zdarma a stanovený poplatek neuhradí.

Tyto pohledávky za poplatky od klientů tak činily jen za poslední rok přibližně šest milionů korun, řekla Dagmar Pacutová z krajského úřadu.

„Při řešení dluhů za provoz protialkoholních záchytných stanic jsou jednotlivými organizacemi využívány různé mechanismy, jedná se například o zasílání upomínek, soudní cestu, odprodej pohledávek či spolupráci se společnostmi specializujícími se na vymáhání takzvaných nedobytných pohledávek,“ vysvětlila Pacutová.

V Moravskoslezském kraji jsou v provozu čtyři protialkoholní záchytné stanice. Tři jsou součástí zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Čtvrtou provozuje Městská nemocnicí Ostrava, která je příspěvkovou organizací města.

Na financování provozu se výraznou částí podílí právě Moravskoslezský kraj, který formou provozních příspěvků a dotací investuje ročně do těchto stanic zhruba 25 milionů korun. Stanice má pod svou správou od roku 2003.

Příspěvkovým organizacím kraje, které provozují protialkoholní záchytné stanice, je část nákladů na provoz záchytných stanic hrazena formou provozního příspěvku. Městské nemocnici Ostrava jsou pak každoročně poskytovány finanční prostředky z rozpočtu kraje na základě smlouvy o poskytnutí dotace.

„Zdravotní pojišťovny se na platbách za služby protialkoholních záchytných stanic nepodílejí, státní příspěvek rovněž není poskytován,“ uvedla Pacutová.

Ceny za jednu noc na protialkoholní záchytné stanici se liší a pohybují se od 600 do 2000 korun. V letech 2009 až 2011 bylo na všech čtyřech stanicích za rok hospitalizováno v průměru 7050 pacientů. Počet lidí, kteří končí na záchytných stanicích, klesá. Loni to bylo 6763 pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...