Jižní Morava - Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo vytvořit v nejbližších letech pět stovek míst pro přechodné profesionální pěstouny, za prvních devět měsíců je jich na jihu Moravy jen devět. Tímto tempem se tak nepodaří splnit plán ministerstva, které chtělo krátkodobou pěstounskou péčí postupně nahradit tu ústavní.
„Kraj v současné době eviduje devět profesionálních pěstounů na přechodnou péči o dítě. Celkově jsme měli dvaačtyřicet žádostí, ale nemohli jsme všem vyhovět. Někteří měli jiné představy,“ připustila mluvčí jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Počet krátkodobých profesionálních pěstounů tak zdaleka nedosahuje cifry, kterou si úředníci plánovali.
Krátkodobý profesionální pěstoun, který o dítě pečuje maximálně jeden rok, než se vrátí ke své původní rodině, nebo se jej ujme nová rodina pro dlouhodobou výchovu, musí absolvovat řadu kurzů. Člověk, který se chce stát pěstounem z povolání musí projít řadou psychotestů, přednášek, musí být bezúhonný a neustále je pod dohledem sociálních pracovníků
„Měla jsem velký prostor, abych přemýšlela, jestli vůbec mám možnosti a schopnosti pro tuto práci. Jak jsem si ze začátku myslela, že celá ta příprava je nekonečná, tak už si to nemyslím,“ připustila Jarmila Minxová z Velenova nedaleko Boskovic, která je jednou z uchazeček o přechodné profesionální pěstounství.
Zatímco v minulosti bral pěstoun příspěvek přes tři tisíce korun v rámci sociálních dávek, nyní získá osm tisíc korun za každé díte, o které pečuje. Jedná se však o regulérní plat, ke kterému náleží také pojištění. „Od 1. ledna 2013 se všichni pěstouni dostávají do situace, kdy mají s úřadem práce uzavřen pracovní poměr. Je za ně odváděno zdravotní, sociální pojištění i daň. Mají tedy stejné podmínky, jako kdyby byli zaměstnáni kdekoliv jinde,“ komentovala stav na začátku roku ředitelka jihomoravského úřadu práce Marie Cacková.
Profesionální pěstounská péče je často náročnější než klasické pěstounství. Alespoň tak situaci před časem zhodnotila první profesionální pěstounka na Jižní Moravě Luďka Kamenská. „V podstatě se cítím jako babička, která někomu hlídá děťátko a ví, že ho zase vrátí jeho mamince,“ popsala pocit z dočasné péče pěstounka, která si od začátku letošního roku dočasně osvojila už druhé dítě.
Profesionálové totiž musí být schopni přijmout jakékoliv dítě v kteroukoliv dobu. Stejně tak musí být schopni se s dítětem rozloučit, když se vrací zpět do původní rodiny, nebo se o něj přihlásila nová rodina pro dlouhodobou výchovu.
„To, co dítě zažije v prvním roce, je pro něj strašně důležité pro celý život. Musí mít vztah s jednou osobou. Tak to bohužel nefunguje ani v tom nejzlatějším ústavu,“ hájila výhody přechodného pěstounství Kamenská, která je jednou z 93 profesionálních pěstounů v republice. S manželem už vychovali tři děti, které si vzali z dětských domovů. Nedávno si z porodnice přivezli už druhé miminko na krátkodobou pěstounskou péči.
Kolik stojí pobyt v kojeneckém ústavu?
Roční pobyt jednoho dítěte v dětském domově stojí stát asi 281 tisíc korun. V kojeneckém ústavu je to zhruba 448 tisíc korun. Profesionální pěstounská péče, která má podle plánů ministerstva postupně nahradit kojenecké ústavy, vyjde jen na 240 tisíc korun.
Ročně skončí v rámci Jihomoravského a Zlínského kraje v kojeneckém ústavu na tři stovky malých dětí. Novela, kterou na konci loňského roku poslanci přijali i přes zářijové veto bývalého prezidenta Klause, měla za cíl omezit počet dětí v ústavní péči. Právě exprezident Václav Klaus protestoval, že norma byla přijata pod tlakem mezinárodních institucí, jež Českou republiku dlouhodobě kritizovaly za vysoký počet dětí v podobných zařízeních.
Argumentem odpůrců profesionálního pěstounství bývá často obava z toho, že se z pěstounské péče stane regulérní trh, kdy si lidé budou brát děti jen pro peníze. Vhodné adepty proto posuzuje psycholog, jedním z nich je také Zbyněk Gabriel, který odpovídal na otázky České televize ve velkém rozhovoru.
