Kongres USA schválil Den matek

Praha - Den matek, který se v mnoha zemích tradičně slaví každoročně druhou neděli v květnu, nabral za poslední desetiletí na síle i v České republice. Sice se v Česku stále řadí k méně oslavovaným, ale zcela již zastínil Mezinárodní den žen, zavedený po únoru 1948 a od roku 1990 opomíjený. Právě 11. května 1914 schválil americký Kongres návrh prezidenta Woodrowa Wilsona, že svátek připadne na druhou neděli v květnu.

Moderní podoba oslavy mateřství vznikla začátkem 20. století v USA. Svátek matek prosadila u amerických úřadů učitelka z Filadelfie Anna Jarvisová. Oddaná dcera bojovnice za práva matek Anny Reeversové Jarvisové zahájila po její smrti 5. května 1905 kampaň za trvalé uctění její památky. Jako datum navrhla druhou májovou neděli, den zvláštní bohoslužby na počest Jarvisové a všech matek světa, kterou vykonal pastor metodistické církve ve městě Grafton v Západní Virginii.

Anna Jarvisová nejprve získala autorské právo pro Den matek u Úřadu pro patenty a vynálezy, pak několik let přesvědčovala zákonodárce a Bílý dům, aby svátek uznali. Úspěchu dosáhla v roce 1910, kdy guvernér státu Západní Virginie vyhlásil druhou neděli v květnu Dnem matek, který o rok později slavily všechny státy USA. V roce 1914 po souhlasu Kongresu prezident Woodrow Wilson ustanovil Den matek národním svátkem jako den „veřejného vyjádření lásky a úcty matkám naší země“.

V Československu byl Svátek matek zaveden ve 20. letech z podnětu Alice Masarykové, dcery prvního československého prezidenta a předsedkyně Československého červeného kříže. V posledních několika letech některé české ženy slaví nejen Den matek, ale oživují i Mezinárodní den žen. Oba svátky považují za stejně významné. Námitku, že MDŽ zdiskreditovali komunisté, odbývají slovy, že Den matek naopak zdiskreditoval Adolf Hitler tím, že se v nacistickém Německu oslavoval jako svátek matek, které rodí nadlidi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...