Praha - Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka je parta báječných kamarádů, kteří společně vytvořili skupinu Rychlých šípů. Poprvé se veřejnosti tito hrdinové nejslavnějšího českého komiksu představili 17. prosince 1938 v časopise Mladý hlasatel. Kultovní pětice spisovatele Jaroslava Foglara ovlivnila stovky chlapců i dívek, ačkoliv jim nepřál ani nacistický, ani komunistický režim.
Bublinová dobrodružství pětice chlapců o oslavě čestnosti, přátelství, odvahy i úcty k přírodě nejenže poznamenala několik generací čtenářů, ale některé jejich „hlášky“ zlidověly a jako postavy ožily i v divadle a na filmovém plátně. Kluci z Rychlých šípů jsou též hlavní postavou Foglarovy trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Jako první se „narodil“ Mirek Dušín
Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací. V prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín. S ním spatřil světlo světa Jarka Metelka. Jindra Hojer se „narodil“ na Štědrý den stejného roku a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939. Podobu jim dal Jan Fischer, který se místo právničiny rozhodl věnovat ilustracím pro vydavatelství Melantrich. Dalšími kreslíři byli Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák.
Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zakázán, celkem 113 dílů. Po konci války vyšel zákon o zákazu tiskovin, které během ní vycházely, čímž skončil i Mladý hlasatel. Komiks se přestěhoval do časopisů Junák a Vpřed. Do série přibylo v letech 1946-1948 dalších 107 pokračování.
Únor 1948 znamenal pro Rychlé šípy další zákaz. Ke svým čtenářům se Foglarovi hrdinové dostali v roce 1968. Normalizace však opět přinesla konec Foglarovy publikační činnosti. Dalších sedm pokračování Rychlých šípů vyšlo až v roce 1986 a poslední v prosinci 1989 v deníku Mladá fronta. Celkem bylo publikováno 316 původních jednostránkových příběhů. Poté se jejich příhody objevily na trhu pouze v souborných knihách.
„Nejvíce dnes Foglara kupují holky, tak mezi 10 až 15 lety.“
Pětice Rychlých šípů se několikrát objevila v divadelním či filmovém zpracování. Poprvé v roce 1969 v devítidílném seriálu Záhada hlavolamu, který natočil režisér Hynek Bočan, kde například Velkého Vonta hrál Jan Tříska a Jana Tleskače Jaromír Hanzlík. V roce 1978 natočil Tomáš Vorel amatérskou grotesku o založení Rychlých šípů a v roce 1993 vznikl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka. Na divadelních prknech se postavy naposledy objevily v roce 2003 v brněnském loutkovém divadle Radost a představení se tu s úspěchem hraje dodnes.
Kde se vzala parta statečných chlapců
„Znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl. Slovo dalo slovo, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Což se také stalo. Po různých příhodách si dali název Rychlé šípy a můj sen se začal naplňovat,“ napsal Foglar o své inspiraci. Foglar dokonce Fischerovi v roce 1938 přinesl fotografie „skutečných“ Rychlých šípů, podle nichž jim pak tento kreslíř dal jejich známou podobu. Podle Foglara se ale Fischer nikdy s živými představiteli osobně nesetkal.
