Kam kráčí veřejnoprávní média?

Ostrava – Na mezinárodní konferenci Veřejnoprávní média v novém desetiletí – čas na privatizaci? diskutují mediální odborníci i politici. Po dva dny se pokoušejí akademici a novináři odpovědět na to, jaké by mělo být postavení veřejnoprávních médií ve společnosti, jaký statut by měla mít regionální studia veřejnoprávní televize nebo jak využít nová média ve veřejnoprávním prostoru. Setkání pořádá Ostravská univerzita v Ostravě, Univerzita Palackého v Olomouci a Televizní studio Ostrava.

„Společenská diskuze v určitých politických kruzích je o tom, jestli je vůbec tohoto média třeba. Mysleli jsme si, že je lépe se na to téma sejít, udělat o tom diskuzi demokratickou,“ vysvětluje ředitel Televizního studia Ostrava Ilja Racek.

Jiná podoba, nebo zrušení veřejnoprávních médií?

Podle mediálních expertů jsou veřejná média jedním z pilířů západního typu společnosti. Technologické a společenské změny jim ale v současné době příliš nakloněny nejsou. „Evropské národní státy se vinou ekonomické globalizace oslabují. S tím se dostávají do krize svého smyslu i instituce, které stát reprezentují a média veřejné služby k tomu patří,“ uvedl Jan Jirák z fakulty sociálních věd UK.

„V této globální době máte okamžitý přístup k informacím přes internet, takže to je doba, kdy vlastně veřejná média musí předefinovat způsob, jak plnit službu veřejnosti. Musí zajistit kvalitní zpravodajství a samozřejmě vzdělávací funkce k tomu patří,“ dodal Jiří Přibáň z Cardiff University.

Ilja Racek, ředitel Televizního studia Ostrava:

„Jsme si vědomi provokativnosti názvu konference. Zvolili jsme jej proto, abychom už od počátku vyvolali místo frází, kterých jsme slyšeli dost, diskuzi k meritu věci. Je jasné, že na české mediální i politické frontě jsou zásadně rozdílné názory na existenci veřejnoprávních médií, včetně jejich definování, a chceme slyšet jasné argumenty obou stran.“

Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl je naopak pro zrušení veřejných médií. Tvrdí, že nemají přesně definovanou roli a fungují jen z historických důvodů. „Argument je úplně stejný u novin. Jsme malým trhem a neuživí se u nás tak široká nabídka jako třeba v německy mluvících zemích, a přesto nikoho nenapadne zřídit státní noviny,“ prohlásil tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD je opačného názoru: „Mně připadá, že si nelze představit demokratickou politiku bez médií veřejné služby. A připadá mi, že na této konferenci bylo sympatické, že vyhrotila tu otázku.“

Tematicky se konference zaměřuje na tři oblasti, které pořadatelé shrnuli do názvů: Veřejnoprávní média – média veřejné služby?, Nová média ve veřejnoprávním prostoru a Existence regionálních studií – ano, nebo ne? Konferenci v ostravském hotelu Imperial spolu se zahraničním zpravodajem ČT v Polsku Miroslavem Karasem moderuje šéfredaktorka Redakce zpravodajství ostravského studia ČT Šárka Bednářová. Konference končí ve čtvrtek, kdy se nad existencí regionálních studií veřejnoprávní televize bude zamýšlet například sociolog Jan Keller nebo ředitel ostravského televizního studia Ilja Racek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...