Jak se Lurdy staly posvátným místem katolického světa

Lurdy -  Jedno z nejznámějších zjevení se odehrálo v jihofrancouzských Lurdech 11. února 1858, kdy se Panna Maria údajně poprvé zjevila místní chudé čtrnáctileté dívce Bernadettě Soubirousové. Církev toto zjevení uznává jako pravé. Panna Maria tehdy vyjevila přání vykopat v Lurdech studnu a upozornila, že voda z ní bude léčivá. Lurdy se tak staly vyhledávaným místem nejen věřících, ale i nemocných.

Církev toto zjevení uznává jako pravé. Panna Maria tehdy vyjevila přání vykopat v Lurdech studnu a upozornila, že voda z ní bude léčivá. Lurdy se tak staly vyhledávaným místem nejen věřících, ale i nemocných. 

Čtrnáctiletá dívka se tehdy vydala se svou sestrou a kamarádkou do lesa na dříví. Cestou se jí v jeskyni Massabielle měla zjevit bíle oděná paní, která měla na pravé ruce růženec a byla obklopena světlem. Zjevení se několikrát opakovala a až teprve při osmém se postava Bernadettě představila jako „neposkvrněné početí“ - což byl také vzkaz věřícím. Vyzvala tak věřící k modlitbám a vyjevila přání, aby lidé ve skále vykopali studnu a na místě postavili kapli. Panna Maria měla rovněž upozornit, že voda z lurdské studny bude léčivá a bude uzdravovat nemocné.

Dnes je jeskyně se „zázračným“ pramenem ověšena doslova stovkami berlí, které mají dokazovat zázračná uzdravení věřících i nevěřících. Už v roce 1882 začal přímo v Lurdech působit mezinárodní lékařský výbor, který každý případ zázračného uzdravení podrobně zkoumá. Do města každoročně přichází na šest milionů poutníků, mezi nimiž jsou tisíce těžce nemocných a handicapovaných. Od roku 1858 bylo v Lurdech zaznamenáno kolem 7200 případů uzdravení, ale podle přísných kritérií bylo jako zázrak uznáno jen 67 z nich. 

Z iniciativy papeže Jana Pavla II. se od roku 1993 11. únor připomíná jako Světový den nemocných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...