Holešov – 21. srpna 1968 odmítli sovětské jednotky vpustit do svých kasáren a jejich radiovůz umožnil vysílání pražského rozhlasu. Několik dnů byli členové elitního 7. výsadkového pluku připraveni k boji proti zahraničním armádám. Pokyn k útoku ale nikdy nedostali a z hrdinů se stali psanci. Příběh holešovských výsadkářů představuje nová výstava.
Členové 7. výsadkového pluku byl od počátku cvičeni pro plnění speciálních úkolů. V případě války to měl být tento pluk, kdo by byl vysazen na území nepřátelského státu. Tam měli výsadkáři jediný úkol – ničit strategické cíle, tedy letadla, radary, sklady zbraní nebo pohonných hmot. Výcvik je naučil být neviditelnými a přežít horko i zimu.
Výsadek sehrál klíčovou roli i během srpnových událostí roku 1968. Velitel pluku Vladimír Košan odmítl 21. srpna odpoledne vpustit sovětské jednotky do kasáren. Navzdory tomu, že Rusové poslali do Holešova svoje nejlepší jednotky, navíc po zuby ozbrojené. Kdyby někdo stiskl spoušť, došlo by k obrovskému masakru.
Odpor gradoval 23. srpna. Pavel Chmelík ten den držel stráž na bráně, kde se díval do hlavně nepřátelského tanku. „Proti nám stálo samohybné dělo s posádkou. Protože jsme měli rozkaz žádné vozidlo do kasáren nepustit, tak jsme to vozidlo nepustili,“ popsal veterán ze 7. výsadkového pluku zvláštního určení Pavel Chmelík.
Holešovští výsadkáři nejenže Sověty nepustili dovnitř, ale nedovolili jim ani nabrat si v kasárnách vodu. „My jsme jednoznačně řekli, že vodu ne, že do kasáren nevstoupí ani noha,“ zavzpomínal bývalý náčelník štábu 7. výsadkového pluku zvláštního určení Jiří Dufek.
Holešovští výsadkáři měli vysvobodit Dubčeka a Svobodu
Část vojáků se den po začátku okupace z kasáren vytratila do Hostýnských vrchů, kde začali budovat ohniska odporu proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Tři dny byli připraveni k útoku na nicnetušící Sověty. „Měli jsme jim ze zálohy vpadnout do týla a bránit kasárna,“ řekl veterán Jiří Müller. K tomu ale nakonec nedošlo, jejich nadřízení je z lesů stáhli.
V noci z 21. na 22. srpna dostali výsadkáři rozkaz zjistit, kde Sověti zadržují Alexandra Dubčeka a Ludvíka Svobodu, osvobodit je a dostat do bezpečí. Po dvou dnech byl rozkaz zrušen s tím, že vrcholní českoslovenští představitelé jednají se Sověty v Moskvě. Taková operace s minimálním vybavením byla i pro elitní holešovský tým neproveditelná.
Do roku nové vedení elitní skupinu rozprášilo a většinu velitelů čekal vyhazov z armády.
V roce 1956 se Zpravodajská správa Generálního štábu rozhodla zřídit zvláštní jednotku, jejímž úkolem bylo provádění hloubkového průzkumu v týlu nepřítele. Dne 1. října 1957 proto vznikla ve slovenském Sabinově 22. průzkumná výsadková rota, která se stala základem pro výstavbu výsadkových jednotek hloubkového a speciálního průzkumu. Po přesunu na Moravu byl prapor umístěn v posádce Holešov. 1. září 1961 byl reorganizován na 7. výsadkový pluk zvláštního určení a podřízen přímo Zpravodajské správě Generálního štábu.
Pluk měl ve své době zcela mimořádné postavení. Jednalo se o jednu z nejelitnějších jednotek nejen v Československu, ale i v rámci celé Varšavské smlouvy. Specialisté na hloubkový průzkum z Holešova byli připraveni k okamžitému nasazení. V šedesátých letech pluk dosahoval mimořádných výcvikových úspěchů. Patřil k nejlépe a nejvšestranněji vycvičeným jednotkám.
(zdroj: Město Holešov)
Osud 7. výsadkového pluku mapuje výstava na holešovském zámku
„Hradba normalizačního mlčení, která se nad plukem rozprostřela po jeho likvidaci, způsobila, že o existenci této elitní jednotky vědělo jenom velmi málo osob,“ konstatoval kurátor Ondřej Machálek s tím, že výstava se to snaží napravit.
Městské muzeum a galerie v Holešově ji mohla otevřít díky Klubu výsadkových veteránů v Holešově. Muzeu veteráni věnovali výstroj a výzbroj, kopii kroniky útvaru a další předměty.
VÚ 7374 – 7. výsadkový pluk zvláštního určení
Výstava se koná na zámku v Holešově 24. července - 27. října 2013.
Otevírací doba:
- červenec - září: ÚT – NE: 9:00 – 12:00; 13:00 – 17:00
- říjen: SO – NE: 9:00 – 12:00; 13:00 – 17:00
