Paříž - Zpočátku se Pařížanům protivila, nazývali ji ošklivým monstrem a pořádali akce za její odstranění. Ale po letech od slavnostního otevření Eiffelovy věže (6. května 1889) tu tato jedinečná ocelová konstrukce stojí stále jako ikona Paříže a Francie vůbec. A za tu dobu vyrostlo po světě i mnoho jejích imitací, ke kterým se řadí i pražská Petřínská rozhledna. Věhlas Eiffelovky z ní činí i cíl potenciálních teroristů a též sebevrahů. Každoročně se podaří v průměru jednomu člověku přes veškeré úsilí ochranky překonat zábradlí a různé zábrany, což není vůbec snadné, a ukončit svůj život.
Na svou dobu grandiózní dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela (který je i autorem newyorské Sochy svobody) na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy v roce 1889. Věž tvarem připomínající písmeno A vyrostla na Martových polích na levém břehu řeky Seiny a představovala radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými.
S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887. O gigantičnosti díla svědčí čísla - ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka kvalifikovaných dělníků připravila v dílnách asi 18 000 prefabrikovaných dílů. Například jen vztyčení spodních částí věže do výše 57 metrů si vyžádalo šest měsíců usilovné práce. Francouzská vlajka zavlála díky úsilí 250 dělníků na vrcholu stavby ve 312 metrech 31. března 1889. Než se to ale stalo, museli dělníci usadit celkem 7300 tun kovových nosníků, k jejichž spojení použili dva a půl milionu nýtů a dalších 18 038 kovových součástí.
Nejvyšší stavba světa, meteorologická stanice či reklamní poutač?
Primát nejvyšší stavby světa si věž udržela až do roku 1929, kdy v New Yorku vyrostl mrakodrap Chrysler Building. Roku 1909 měla být zbourána z důvodu prošlé koncese. Počátkem 20. století se ale začala objevovat na obrazech (Pissaro, Utrillo, Seurat, Delaunay) a začali ji oslavovat i básníci (Jean Cocteau, Gillaume Apollinaire). Mezitím také získala svůj význam jako meteorologická stanice, proto zůstala zachována. Později se stala také centrem letového provozu a rozhlasového a televizního vysílání. V začátcích na ni byly umisťovány i reklamy, například firem Figaro či Citroën.
Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy byly dodány v roce 1899, tedy deset let po otevření věže). Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Návštěvníci se mohou občerstvit ve dvou zdejších restauracích - v luxusnější Jules Verne vedené slavným šéfkuchařem Alainem Ducassem a v Altitude 95 pro „obyčejné“ turisty.
Věž přitahuje i dobrodruhy
V roce 1912 z prvního patra skočil rakouský krejčí Franz Reichel, který chtěl vyzkoušet „padákový“ kabát vlastní konstrukce. Údajně zemřel strachem ještě před dopadem na zem. Jindy podobné kousky skončily úspěšně - například v květnu 2006 skočil z třetího patra tajně a zdárně Belgičan Johan Vervoort.
- Ilustrační foto zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/716/71565.jpg
- Eiffelova věž autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/307/30612.jpg
- Francouzský inženýr zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/596/59560.jpg
- Eiffelovka dostává nový nátěr autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/770/76935.jpg
