Do Brna se vrací jeden z nejslavnějších baletů: Giselle

Brno - Proslulý romantický balet Giselle se vrací na jeviště brněnského Národního divadla. Představení proslulého tanečního díla, které právem okupuje světová jeviště od roku 1841, se ovšem neuskuteční na pódiu Janáčkova divadla, kde brněnský balet tančí, ale na scéně sousedního divadelního domu – tedy v Mahenově činohře. A bohatě zdobený interiér logicky jenom umocňuje romantický odér slavného díla, jehož premiéra se uskuteční právě dnes. V Brně připravil proslulou Giselle choreograf Robert Strajner, který tady už opřed časem vytvořil mimořádně úspěšnou inscenaci Labutího jezera.

Giselle patří k vůbec prvním romantickým baletům, jejichž éra se čítá od roku 1831. Skladatel Adolphe Charles Adam hudbu napsal o deset let později podle lidového příběhu o nevěstách, které zemřely v předvečer svatby, proměnily se ve víly a utrápily důvěřivého člověka k smrti. Příběh zaznamenal básník Heinrich Heine. Paradoxně na brněnské jeviště se Giselle protančila až v roce 1968, kdy ji zde uvedl proslulý choreograf Miroslav Kůra. Druhým a posledním zdejším nastudováním se stala inscenace Jiřího Blažka z roku 1983. Jejích neskutečných sto repríz výmluvně svědčí o divácké oblibě tohoto klasického baletu, jehož děj je rozdělený na dvě části: realistickou a snovou.

A právě postava Giselle se časem stala jednou z největších rolí klasického baletního repertoáru, po které touží snad všechny baletní hvězdy a primabaleríny. Důvod je jasný: tato taneční figura se stala naplněným snem či zkouškou talentu - technické brilance i hereckého mistrovství. V brněnské inscenaci titulní roli nastudovaly Maiko Abeová, Andrea Smejkalová a Eriko Wakizonová.

Choreograf Strajner vypravil v Brně Giselle v klasickém čistém stylu, který na tomto někdejším tanečníku, baletním mistru a pedagogovi ocenil při společné práci dokonce sám legendární Rudolf Nurejev.  Ostatně Strajnerovy kvality dokládá fakt, že tento věhlasný titul už čtyřikrát dělal v proslulé milánské La Scale. Za své umění byl jordánským králem jmenován Rytířem I. stupně Jordánského království.

A protože Strajner pracuje v tuzemsku výjimečně, bude dobré si připomenout, že tento choreograf se narodil v Krakově, studoval v Čechách, jako tanečník a později baletní mistr a pedagog působil v celé řadě divadel v Německu, Švýcarsku a Itálii. Absolvoval turné a workshopy ve Francii, USA, Brazílii, Argentině, Kolumbii, Jordánsku. Přestože se choreografií systematicky nezabývá, má na svém kontě již dvě úspěšné inscenace klasických baletů. První z nich je brněnské nastudování Čajkovského Labutího jezera z roku 1999, druhou balet Giselle v Lodži.

A s tradičním stylem choreografa koresponduje v nové brněnské baletní inscenaci také scéna. Navrhl ji Daniel Dvořák, který vycházel z jakési domácí proteplené atmosféry biedermeieru. Tradiční kostýmy jsou zase dílem Romana Šolce. A jistě bude důležité také sdělení, že do konce sezony následuje pouze šest repríz nesmrtelné Giselle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...