Olomoucký kraj – Stavba se stala se jednoznačným vítězem v anketě o div Olomouckého kraje. Řeč je o přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně v Jeseníkách. I díky tomuto prvenství se počet turistů mířících na jednu z nejvýkonnějších vodních elektráren na světě téměř zdvojnásobil. Ročně ji navštíví rekordních skoro sto tisíc lidí.
Je to stavba, o které nebyli úplně všichni přesvědčeni. Začala vznikat v roce 1978, hotovo bylo v roce 1996. Původní plochý a nepříliš atraktivní kopec se proměnil ve vodní dílo.
„To, co je nejvíc vidět z celé elektrárny, jsou dvě nádrže. Spodní nádrž je postavená na toku říčky Desná. Horní nádrž byla vykutána do kopce a to, co bylo odtěženo, odstřeleno z kopce, bylo navezeno na další svahy,“ uvedl Zdeněk Saturka, ředitel vodních elektráren, ČEZ.
Horní nádrž je ve výšce zhruba tisíc třista padesát metrů, stejně jako původní kopec Dlouhé stráně. Okruh kolem nádrže je pouze pro pěší a měří necelé dva kilometry.
Každý druhý turista zavítá i do nitra elektrárny ukrytého v jesenických kopcích. Vchází se sem tunelem.
Do těchto prostor se dostanou i zájemci o exkurzi. Jedná se o strojovnu elektrárny a nachází se dvě stě padesát metrů pod masivem hory.
Elektrická energie se vyrábí přečerpáváním vody z jedné nádrže do druhé. Voda z té horní teče přes lopatky turbíny do dolní. Generátory pak vyrábí elektrickou energii. Elektrárna ale nejede nepřetržitě, zapínají ji jenom jednou až dvakrát denně, a to vždy, když je potřeba.
„Ráno, když příjdou lidé do práce, začnou vyrábět firmy, tak se samozřejmě zvyšuje velmi rychle spotřeba energie, což standardní zdroje, jako jsou tepelné nebo jaderné elektrárny, nejsou schopny tak rychle vykrýt, proto jsou zde tyto typy elektráren, které jsou do devadesáti sekund schopny dodat tak rychlý výkon,“ informoval Zdeněk Saturka.
Když pak večer firmy stroje vypínají, je najednou v síti energie přebytek. V té chvíli opět nastupují Dlouhé stráně. Přebytečnou energii využívá reverzní turbína k čerpání vody zase zpátky nahoru. Všechno funguje automaticky. Stačí, aby dispečer v Praze zmáčkl jeden knoflík. V obrovském prostoru pod zemí proto pracuje jen kolem třiceti lidí. Starají se hlavně o údržbu.
To hlavní, za čím sem desetitisíce turistů míří, jsou nezapomenutelné výhledy. Můžou sem vyjít pěšky, vyjet na kole nebo autobusem a kousek pod elektrárnu vede i lanovka z Koutů nad Desnou.
Hned vedle se tyčí nejvyšší hora Moravy – Praděd. Vidět je odsud i Keprník, Králický Sněžník nebo třeba Červenohorské sedlo. A když je dobrá viditelnost, dá se dohlédnout až do Krkonoš.
