Chalupeckého cenu získal „postmoderní a nemoderní“ Vladimír Houdek

Brno - Jiří Thýn i dvojice Jiří Franta - David Böhm opět zůstali před stupínkem vítězů, přestože byli nominováni už poněkolikáté. Cena Jindřicha Chalupeckého pro výtvarné umělce do 35 let byla udělena Vladimíru Houdkovi (* 1984).

Laureát byl vyhlášen v Divadle Husa na provázku. Do Brna se po třech pražských ročnících vrátila i výstava finalistů - do 9. prosince jsou v Domě pánů z Kunštátu k vidění práce všech pěti finalistů; kromě už zmíněných také Adély Babanové a Richarda Loskota.

Do finálové pětice byl Houdek vybrán díky naléhavosti, se kterou na plátna přenáší reflexivně se vracející zkušenost umění – postmoderní a neomoderní současně. O vítězi rozhodla pětičlenná mezinárodní porota v čele s jejím předsedou Christianem Rattemeyerem, kurátorem muzea MoMA v New Yorku. Laureát získal 100 tisíc korun a možnost rezidenčního pobytu v zahraničí.

V letošním pestrém výběru byla zastoupena videa, instalace, kresby, fotografie i malba, kterou zastupoval právě Houdek. Ta ale zůstávala už několik ročníků v pozadí - loňským laureátem se stal Marek Ther věnující se videoartu, stejně jako Radim Labuda (vítěz z roku 2008). V roce 2010 byla oceněna dvojice Vasil Artamanov & Alexej Klyuykov, kteří v podstatné části tvorby tíhli k performancím a instalacím, o rok dříve cenu přebíral Jiří Skála, který se věnuje experimentálním formám literatury v psaném textu či zvukových instalacích.

Vladimír Houdek: "Cena mě posílí v názoru, že malba, kterou dělám, má smysl (…) Nemluvil bych o renesanci malby. Myslím, že malba nikdy nebyla upozaděná, vždy tu byla. Jen v předchozích ročnících asi porotu nezaujala malířská práce natolik, aby byla ve finále."

Osmadvacetiletý Houdek pochází z Nového Města na Moravě, vystudoval AVU v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla. V roce 2010 získal Cenu kritiky za mladou malbu. Na začátku své kariéry se Houdek podle odborníků soustředil na expresivní narativní malby, postupně ale v jeho díle začaly dominovat stále větší monochromní plochy.

Předseda poroty Christian Rattemeyer. "Houdek patří ke generaci umělců, kteří pokračují ve zkoumání nejednoznačného a často problematického dědictví modernismu. Uvědomujeme si možnou dvojznačnost této pozice, avšak považujeme za podstatné, že i nadále napomáhá tvorbě nových formálních řešení."

Do finálové pětice byl vybrán díky naléhavosti, se kterou na plátna přenáší reflexivně se vracející zkušenost umění – postmoderní a neomoderní současně. O vítězi ocenění pojmenovaném po význačném literárním a výtvarném kritikovi a teoretikovi rozhodla pětičlenná mezinárodní porota v čele s jejím předsedou Christianem Rattemeyerem, kurátorem muzea MoMA v New Yorku. Laureát získal 100 tisíc korun na uspořádání výstavy v Národní galerii v Praze, kam se Chalupeckého cena po dvanácti letech a změně ředitele vrací, a možnost rezidenčního pobytu v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...